Napsali o Zelené Hoře

Řivnáčův průvodce po království českém (Nejstarší souhrnný průvodce po Čechách)
František Řivnáč, Praha 1882
Zelená Hora. Zdaleka již viděti jest zámek, někdejší sídlo pánů ze Šternberka, v nynější podobě z r. 1688 pocházející a ve slohu kasárnickém vystavěný, ale v krásné poloze na temeni Zelené hory, jejíž stráně bujně porostlé jsou statnými borovicemi, duby, lipami, břízami a modříny, místy o žulové balvany se opírajícími, mezi nimiž vedou úpravné a pohodlné cesty.
Zámek s kostelem obklíčen jest silnými hradbami se zbytky bašt pevného hradu z XV. století. V přízemní chodbě označuje mramorová tabulka zlatým písmem „Libušin soud nalezen zde r. 1817“ komoru, v níž rukopis nalezen byl Josefem Kovářem. V kostele soška Panny Marie, jejíž original jest ve františkánském kostele ve Vídni; za oltářem žulový balvan šlépějí prý sv. Vojtěcha, který vrátiv se z Říma odtud prý České zemi po dlouhém suchu žehnal; hora po hojném dešti se zazelenala a Zelenou jest nazvána. Mimo to jsou zde mnohé obrazy (pěkně řezaný sv. Šebastian).
Roku 1420 chtěl vůdce Táboritů Mikuláš z Husi ze Zelené Hory učiniti pevnou záštitu Táboru a nazval ji horou Olivetskou, byl však Bohuslavem ze Švamberka odtud vytlačen. Roku 1465 sestoupila se zde k vybídnutí Zdeňka ze Šternberka zemězrádná „panská jednota“ proti králi Jiřímu, a země dlouho byla odtud pustošena. Dosud ukazuje se v zámku síň, v níž byl vyvolen král Uherský proti Jiřímu; zde skonal na rozkaz Rudolfa II. bláznivý Ferdinand ze Šternberka, jenž matku svou byl probodl. Roku 1727 koupil Zelenou Horu hrabě Adolf z Martinic, jehož dcera ji odkázala hraběti Jeronymovi Colloredo Mansfeldovi, po smrti tohoto zdědila ji dcera jeho, provdaná kněžna Auersperková.
V zámku starodávné skříně a malby (jako bitva u Olomouce); pěkná vyhlídka do údolí, zejména směrem ke dráze vidíme hutě Vrčeň, poutnické (dříve i lázeňské) místo sv. Vojtěcha (hlučná pouť 23. Dubna), vrch Štědrý a.j., na jihozápad končí obzor Šumava, z níž vyniká Jezerní hora a Jezerní stěna, na severozápad ční Třemšín s památnými ohradami předhistorickými. Trojité kamenné valy, z nichž vrchní zachovalé jsou, patří k nejznamenitějším památkám stavitelským.
Pod zámkem leží vesnice Klášter (1/2 hod. od Nepomuka), vystavěná hlavně na zříceninách rozsáhlého a bohatého druhdy Kláštera cisterciáckého, založeného r. 1153, jenž byl r. 1420 od Žižky zbořen. Mnohé zdi i brány ještě se zachovaly; v parku u vesnice leží žulová rakev z oněch dob.

Památný zámek na Zelené Hoře otevřen veřejnosti
Národní listy – 17.3.1930
Jedinečný znatel našich hradů, Augustin Sedláček, nazval Zel. Horu typickým českým hradem, jeho stavba a býv. opevnění jsou jistě pozoruhodné. A nyní otevřely se i jeho síně až dosud uzavírané a návštěvníci mohou shlédnouti bohatství uměleckých i historických památek po staletí tu hromaděné. Rozlehlý tento zámek, druhdy pevný hrad, tyčí se nad městem Nepomukem a se stejné stanice hlav. dráhy Plzeň-České Budějovice levný a pohodlný autobus zaveze vás až na náměstí, před hotel Kadlecův, a odtud máme jen několik kročejů k oběma chrámům nepomuckým, nyní pietně upraveným. Svatojánský, vyzdvižený na místě rodného domku světce českého baroku, jest prastarý, ale dle plánů Diezenhoferových řešený, druhý, sv. Jakuba, jest prastarý a pro své kněžiště už Vocelem obdivovaný. Lahodné cesty přivedou nás stinnými lesy k bráně zelenohorské a pečlivý kastelán ukáže vám přemnoho krásných věcí: obrazů i dřevorytů (Mánes a nepomucký rodák Aug. Němejc a.j.), jedinečné zbraně, slonovinou vykládané, kořisti z dálných cest i válek (maďarské meče z r. 1848), vyřezávaný a vykládaný nábytek, porculán, i zasedací síň odbojné „Jednoty zelenohorské“, divadelní sál, rodinné portréty apod. I síň (v níž nalezen byl r. 1817 tzv. „Libušin soud“ jehož nález mohutně oplozoval naši literární a uměleckou tvorbu v době národního obrození. U paty Zel. Hory nalezneme pozoruhodné a charakteristické zříceniny dávného kláštera nepomuckého, který druhdy zářil krásou, mocí i bohatstvím, Týž vlastnil kdysi celý vůkolní kraj, jemuž potom ze Zel. Hory vládli Švamberkové, pak odbojní Šternberkové, Martinicové a Mansfeldové, tito u trosek kláštera, nyní obce Kláštera založili park, jenž honosí se vzácným stromovím i poetickou scenérií. Lesnaté a rybníkaté Nepomucko jest vhodným krajem pro letní byty, informace obstarává tamní odbor KČST, jednatel p. odbor. učitel Josef Trefný. – Al. Berndorf

Švandrlík, Zelená Hora a humor
MF DNES – 10.06.1998 – VLADIMÍR BERNÁŠEK – str. 06
historky o slavných
Jak známo, Zelená Hora se vypíná nad Nepomukem a má pro naše písemnictví zvláštní význam. Nalezl se tam Zelenohorský rukopis a odehrávají se tam Černí baroni. O obou dílech se tvrdí, že se jedná o podvrh. V případě Zelenohorského rukopisu je to už obecně přijato, u Černých baronů to pak vyplývá ze svědectví těch, kteří u jednotek PTP sloužili a svorně prohlašují, že to žádná sranda nebyla. Mají pravdu. Však také pan Švandrlík svoji knihu nepsal proto, aby osudy bývalých pétépáků zlehčil, ale aby s humorem poukázal na nesmyslnost oné doby a také nás pobavil. Nad Švejkem se rovněž smějeme a přitom první světová válka s sebou přinesla milionové oběti. Takže se spíše podívejme, jak se stalo, že Miloslav Švandrlík spojil své nejproslulejší dílo právě se západními Čechami. Sám k tomu říká: „Narodil jsem se v Praze-Michli u Botiče v činžovním domě, protože tatínek odmítal pustit maminku do porodnice z obavy, že by mě tam mohli zaměnit za jiné dítě. Později litoval, že se tak nestalo. Když jsem se rodil, hrála v průjezdu našeho domu kapela a tatínek díky této náhodě usoudil, že bych jednou mohl být veliký hudebník. Jiné dětičky měly autíčka, stavebnice, já jedině bubínky, trumpety a podobné nástroje. Snad i proto na mě jiné děti volaly: ‚Švadrlíček skladatel, má nožičky jak datel.‘ Hudebníkem jsem se nestal. Ve škole jsem byl syčák, pravidelně jsem nosil dvojku z mravů a byl jsem dítě velice temperamentní se spoustou nápadů, které se většinou učitelům velmi málo zamlouvaly.“ Snad proto dnes působí Miloslav Švandrlík spíše dojmem člověka usedlého, přičemž k usedání ho nutí zejména v pase značně rozložitá postava. Když jsem se s ním vecpal do malého výtahu, mírně zafuněl a zeptal se: „Taky máte cukrovku?“ Nemám. Nemám však ani jeho talent. „Já chtěl být původně hercem. Už jako tříleté dítě jsem získal honorář jednu korunu, když jsem v hospodě zpíval na nálevním pultě U Pašků Johanu s dlouhýma nohama. Ve škole jsem však s písní Já mám devět kanárů neuspěl, učitelka tvrdila, že Beskyde, Beskyde je písnička hodnotnější. Začal jsem potom studovat na dramatickém oddělení městské hudební školy. Spolužákem byl například Vladimír Brabec. Jenže škola byla po osmačtyřicátém roce zrušena. Díky tomu jsem se málem stal opravdu hudebníkem. Studoval jsem totiž dál hru na flétnu, ale nedostudoval, protože jsem místo pískání raději hrál ping-pong. Také jsem studoval AMU, ale chtěl jsem přejít na filmovou dramaturgii.
Proto jsem přerušil a dělal jsem asistenta režie ve Vesnickém divadle, kde jsem poznal Alfréda Radoka. Toho tam přidělili jako člověka, který nemůže ve velkém divadle vytvářet socialistické hodnoty. Jenže jsem zapomněl, že jsem vlastně odveden na vojnu a mám jen odklad. Vojáci nezapomněli, a tak jsem se ocitl v Nepomuku. Což tehdy bylo k zoufání, ale dnes to považuju za šťastnou náhodu,“ vypráví spisovatel. Jak pan Švandrlík válčil, to zná díky Černým baronům snad každý. Kniha vyšla v téměř milionovém nákladu, hrála ji divadla, vznikl i úspěšný film. Jenže když se Švandrlík vrátil od PTP do civilu, nemohl sehnat místo. Jeden čas dokonce učil korejské děti na zámku v Liběšicích. Měl radost, když jednou v knihkupectví podepisoval Černé barony a hlásil se k němu elegantně oblečený šikmooký muž se slovy: „Já Liběšice, nyní Chicago.“ Nakonec začal Miloslav Švandrlík pracovat jako autor na volné noze. Psal povídky, podílel se s Nepraktou na vzniku více než padesáti tisíc kreslených vtipů. Ale nebyla to obživa snadná, ba ani výdělky nebyly vysoké. „Jen jsem byl rád, že nejsem hercem. Mohl jsem si psát, když se mi chtělo, ne pouze večer od půl osmé. Ale jak vidíte, humoristé jsou z neustálého žertování tak vyčerpaní, že když se s nimi setkáte, jsou ponuří a skleslí,“ tvrdí. Což ovšem není tak docela pravda. V tisku je nová kniha – Černí baroni po čtyřiceti letech. Majoru Terazkymu je osmdesát pět let a je v domově důchodců. Spisovatel bez ohledu na nástup počítačů dál píše rukou do školních písanek. Když jsem namítl, že pak nemá co odepisovat z daní, řekl, že píše fixem a ten je také dost drahý. „Z techniky jsem zvládl pouze otevírání dveří. Neumím ani vyměnit žárovku, ani řídit auto, ale na světě se mi přesto líbí. Štve mě, když musím dělat něco, co jiní umějí lépe,“ říká humorista. A také nemá rád řeči o pokleslém humoru. Žádný autor se prý úmyslně nesnaží, aby humor snížil. Díky nové knize pana Švandrlíka se teď znovu bude mluvit o Zelené Hoře a Nepomuku. „Jsem velice líný člověk, ale vždycky jsem se snažil každý den něco napsat. Teď jsem důchodce a nemusím nic. A jsem si toho také plně vědom. Takže už píšu jenom tehdy, když se mi chce. A znovu jsem rád, že jsem se nestal hercem. Ti musejí hrát – což musím já obdivovat – bez ohledu na to, jak se cítí.“

POZVÁNKA
Nepomucké noviny červen 2000
Sdružení obcí Mikroregion Nepomucko si Vás dovoluje pozvat na akce, pořádané při příležitosti otevření první části značených cykloturistických tras
ve dnech 17. a 18. června 2000:
Zpřístupnění části zámku Zelená Hora poprvé po šesti letech, výstavka k historii zámku, k Rukopisu zelenohorskému a pobytu Technických praporů (tzv. Černí baroni) – sobota 10.00 až 17.00 hodin, neděle 10.00 až 16.00 hodin. Na výstavě se podílí Česká rukopisná společnost, která se výstavy po oba dny zúčastní
Vystoupeni skupiny historického šermu KARGEN v sobotu v 13.30, 14.30 a 15.30 na nádvoří zámku
Občerstvení bude na zámku po oba dva dny zajištěno

Dominanta Nepomucka lákala lidi
MF DNES – 19.06.2000 – (ned) – str. 02
Bezmála pět tisíc lidí o víkendu využilo jedinečné příležitosti a navštívilo zámek Zelená Hora u Nepomuku, který otevřel veřejnosti brány po šesti letech. „Zájem návštěvníků předčil naše očekávání. Letos bylo sice oteveření zámku ojedinělou akcí, ale v příštím roce bychom jej rádi zpřístupnili na celou turistickou sezonu. Hodláme veřejnosti nabídnout expozici zaměřenou na historii zámku a Rukopisu zelenohorského, který zde byl nalezen. Druhou část expozice bychom věnovali černým baronům, kteří svým pobytem památku rovněž proslavili,“ prohlásil manažer mikroregionu Nepomucko Jiří Holec.
FOTO: MAFA – JIŘÍ BERGER

Připravované projekty Mikroregionu Nepomucko
Nepomucké noviny říjen 2001
Mikroregion Nepomucko ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje a Okresním úřadem Plzeň-jih připravuje pro před vstupní program EU SAPARD rozsáhlý projekt, zaměřený na rozvoj cestovního ruchu v naší oblasti. Samotný integrovaný projekt je složen celkem z 10 podprojektů, a pokud bude schválena dotace, měl by být realizován v období 2002-2004.
Hlavním podprojektem, který integruje celý rozsáhlý projekt, je zahájení revitalizace a otevření areálu zámku Zelená hora. Tato nepřehlédnutelná dominanta celého území tyčící se nad klášterem z poloviny 12. století i městem Nepomukem se stala symbolem Nepomucka. Zelená hora se nachází v těžišti celého území. Její historický vývoj odráží dějiny Česka až do současnosti. Svým vzhledem láká další návštěvníky, kteří jí však zatím mohou obdivovat pouze z dálky. Protože náklady na opravu celého zámku jsou odhadovány na více než půl miliardy korun, což je v současné době bez silného investora nereálné, soustředili jsme se v první etapě na rekonstrukci purkrabství a spodního nádvoří zámku. Záměrem je zřídit zde menší ubytovací zařízení, zámeckou restauraci s terasou, prodejnu suvenýru a malou výstavu k historii zámku. Zvažuje se ještě oprava tzv. „Zimní zahrady“, odkud by návštěvníci mohli projít do historicky cenného Libušina sálu, kde by též byla výstava. Mezitím snad již bude dokončena oprava zámecké kaple, která by mohla též po mnoha letech sloužit svému účelu.
Dále se projekt soustřeďuje na několik rozsáhlých plošných podprojektů…

Mimořádně otevřený zámek byl lákadlem
22.10.2001 – (zčr) – str. 02
Nepomuk – Značnému náporu turistů čelil v neděli zámek Zelená Hora u Nepomuku v okresu Plzeň-jih. Objekt byl totiž včera mimořádně přístupný veřejnosti, a toho využily stovky lidí. Zámek Zelená Hora je známý jako dějiště Švandrlíkova románu Černí baroni a nálezem Rukopisu zelenohorského. Návštěvníci při včerejší mimořádné prohlídce viděli mimo architektonických zajímavostí také například výstavu o historii objektu a jeho rekonstrukci. Výtěžek ze vstupného bude věnován na financování oprav budovy. Zámek Zelená Hora převzala v roce 1991 nedaleká obec Klášter. Od té doby se historická památka opravuje a není prakticky přístupná veřejnosti. Loni zde při Dnu otevřených dveří byla umístěna rozsáhlá výstava o Rukopisu zelenohorském, který byl v zámku objeven v roce 1817. Představitelé sdružení mikroregion Nepomucko uvažují o tom, že část opravovaného zámku by mohla být v budoucnu otevřena pro veřejnost a jedním z lákadel by byla stálá expozice. Mikroregion sdružuje jednatřicet obcí z třetiny okresu Plzeň-jih.

Mikroregion chce pomoci zámku na Zelené Hoře
MF DNES – 31.10.2001 – (zčr) – str. 02
Nepomuk – Najít využití pro část areálu proslulého zámku Zelená Hora u Nepomuku se snaží mikroregion Nepomucko a chce proto získat prostředky z programu Evropské unie Sapard. Zámek se proslavil v roce 1817 nalezením rukopisu Zelenohorského a v 50. letech pobytem vojenského útvaru PTP, takzvaných černých baronů, známých ze stejnojmenné knihy humoristy Miloslava Švandrlíka. Zámek není veřejnosti přístupný. Nedaleká obec Klášter, do jejíž správy objekt patří, dodává každoročně ke státní dotaci na základní záchranné práce až 40 procent svého ročního rozpočtu.
„Projekt, který mikroregion Nepomucko pomáhá připravit, je zaměřen zejména na rozvoj cestovního ruchu a s tím související služby,“ řekl agentuře ČTK manažer mikroregionu Jiří Holec. Prioritou projektu je vytvořit a zpřístupnit expozice o historii zámku a rukopisu Zelenohorského. Obec se také snaží spolu s mikroregionem najít nového majitele pro zbytek areálu. „Mikroregion Nepomucko vznikl před třemi lety a nyní sdružuje 31 obcí s více než 14 tisíci obyvatel. Vznikl především se záměrem užší spolupráce obcí a jejich společné přípravy na projekty, kandidující na podporu z fondů Evropské unie. Bylo jasné, že jednotlivé obce nemají šanci na tyto dotace dosáhnout, pokud nebudou připravovat společné projekty za větší územní celky,“ připomněl Holec. Mikroregion například jako první na západě Čech vyznačil cyklotrasy v délce až 140 kilometrů, zřídil poradenské centrum pro zastupitele obcí a podnikatele, zpracoval studie zásobování obcí pitnou vodou, plynofikace a energetického zásobování s využitím alternativních zdrojů energie. Pomáhá vybavovat obce výpočetní technikou a připojením na internet.
Zámek „Černých baronů“ se dočká obnovy
MF DNES 20.11.2001
Nepomuk (pol) – Chátrající zámek Zelená Hora u Nepomuku známý jako sídlo vojenského útvaru takzvaných „černých baronů“ v 50. Letech se zřejmě dočká rekonstrukce. Obec Klášter, jíž areál patří, podepsala smlouvu o budoucím prodeji s firmou, která chce zámek přestavět na ubytovací a restaurační centrum.
Starosta Kláštera Josef Rota potvrdil, že smlouva existuje, a společnost Janterai International má do 10. prosince předložit studii, ke které se vysloví zástupci obce a památkáři. „Firma tu bude zatím v pronájmu a už na druhý prosincový víkend chystá na zámku vánoční trhy,“řekl.
Zámek byl obsazen vojáky až do roku 1990, ani jejich odchod jej však neučinil přístupný veřejnosti. Lidé se do zdevastovaného areálu mohou podívat jen zhruba dvakrát ročně v rámci víkendového programu.
Zelenou Horu převzal klášter v roce 1992 s tím, že už měl vytipovaného zájemce o koupi a obnovu zámku. „Kdybychom kupce neměli, asi bychom objekt vůbec nepřevzali. Pak se ukázalo, že je nemovitost zatížena restitucemi, a z prodeje sešlo. Koncem devadesátých let jsme zámek znovu nabídli k prodeji, ale objevily se nové restituční komplikace. Až letos v červnu se podařilo očistit od restitucí alespoň zámecký areál. O přilehlých pozemcích je třeba dále jednat, protože restituční nároky na ně dosud vyřízeny nejsou,“ sdělil Rota.
Investor – firma se spoluúčastí německého kapitálu – odhaduje náklady na kompletní zprovoznění zámku zhruba na čtvrt miliardy korun. „Už v příštím roce bychom tu chtěli mít zámeckou kavárnu s restaurací, vinný sklep a několik hostinských pokojů. V plánech jsme opatrní, protože jakékoli projekční práce jsou velmi složité. Neexistují totiž použitelné plány zámku,“ konstatoval spolumajitel firmy Janterai International Frank Rainer Telemann.
Obec Klášter a mikroregion Nepomucko chtějí, aby kromě zámecké budovy byly využity i další objekty. V bývalé konírně by například mohlo vzniknout muzeum s expozicí o historii křesťanství. „Doufáme, že nový pronajímatel dodrží své sliby a že se podaří zámek oživit,“sdělil manažer mikroregionu Nepomucko Jiří Holec.

KRÁTCE
Plzeňský deník 11.12.2001
Vánoční trhy na zámku
Nepomuk Zámek Zelená Hora by se měl opět otevřít pro veřejnost. Mikroregion Nepomucko tady chystá na víkend 15. a 16. prosince vánoční trhy.

Řeknu vám…
10.06.2002 – JIŘÍ TOMÁŠ BLAŽEK, Autor je spolupracovník redakce – str. 04
…jak se letos konečně zazelenala Zelená Hora. Ona měla pupence už vloni, už vloni se objevily první květy, ale plodů zatím nebylo mnoho. Zelená Hora patří obci Klášter, obci s možná největší hustotou velepamátek na kilometr čtvereční. Pověst o svatém Vojtěchu, kostel svaté Markéty, Červený most, zbytky cisterciáckého kláštera, všechny zelenohorské sochy patří také Klášteru, je to opravdu síla. Ale také velká starost starosty Josefa Rota, protože zajistit všemu tomu dobrou péči není snadné, a když k tomu chcete pro lidi v obci zajistit ještě třeba to, aby tato a další generace pekly kachny a bábovky na plynu, je toho zrovínka v těchto dnech nad hlavu. Proto se může zdát, že Zelená Hora je obrovským závažím, nicméně pravda je to, že Klášter je na zámek hrdý, má ho rád, takže o něj má i obavy. Nejsou nedůvodné, osudy zámků v Žinkovech nebo v Týnci u Klatov a jiných to dokládají. Zelená Hora i Klášter mají ovšem naději. Noví nájemci, česko-německý manželský pár, na zámku už téměř rok bydlí, a to v podmínkách nikterak panských. Říkám upřímně, že proti jejich způsobu života je život jakéhokoliv azylanta u nás luxusem. Dali se do toho, zámek čistí, firmy staví, opravují. Ne všechno naráz, tolik peněz nikdo nemá, ani náš stát ne. Už teď je ale o víkendech k vidění šternbernský byt, věž slouží za rozhlednu, otevřen bude i Libušin sál. V plánech jsou restaurace, vinárna, kavárna, hostinské pokoje, nápadů dost. Toto všechno ještě bude mnohokrát popsáno, ona Zelená Hora má velkou pověst; pro někoho je nejdůležitější doba obrození a Rukopisu, pro jiného doba Černých baronů. Pro mne ta stávající, protože je pro budoucnost rozhodující. Když tento stát uvažoval o tom, že za miliardy nakoupí zbytečné stíhačky, byla to hloupost. Možná dobře politicky zaplacená, ale hloupost. Peníze za ty okřídlené grapefruity by se měly vrátit tam, kam měly, dle mého soudu, původně přijít. Do památek v celé zemi a do silnic k nim vedoucích. Grippeny nepotřebujeme, památky a cesty ano. Naštěstí i ta Zelená Hora reziví pomaleji, než letadla, takže ona a ostatní památky, přes veškerou plánovanou nepéči, nespadly všechny. A co mně připadá jako hlavní a hlavně nadějné? Že se na zámku zase provází, žije, dokonce se tu znovu rodí děti. Pět neděl stará malá Henrietta Telemannů je dnes určitě nejmladší zámeckou paní u nás. Mluvil jsem s ní ve středu, moc mi toho ještě nepověděla, ale je. Člověku u nás, zklamanému všemi pády památečních omítek i celých zdí a věží, stačí k oživení naděje málo. Možná ta malá Henrietta nedožije všechny své dny na Zelené Hoře. Možná ale ano. Pro moji zelenohorskou naději ovšem to mrně pracuje lépe než ministerstvo kultury. Na Zelené Hoře je možný život. To je nejdůležitější poznatek mé bádavé cesty. Zda bude trvale udržitelný, to bude záležet na jiných rukopisech. Snad ano. Věřím tomu, protože, co vím, nemá sice Zelená Hora černou skříňku jako grippen, ale paměť a význam určitě větší…

Na Zelené Hoře u Nepomuku se střílelo jako u Verdunu
Plzeňský deník 15. 7. 2002
Boj o zámek Zelená Hora přilákal stovky návštěvníků. Fiktivní bitvu předvedl vojenský historický klub.
JANA ŠINDELÁŘOVÁ, JAN SKALA
Nepomuk/Čížkov – Vojáci pruské, rakouské, italské i francouzské armády se v sobotu střetli pod zámkem Zelená Hora u Nepomuku. Šlo o rekonstrukci historické bitvy, která se ve skutečnosti v těchto místech nikdy nestala. Petatřicátý pěší pluk,spolek nadšenců z Plzně a okolí, už podruhé svým vystoupením pobavil několik stovek místních obyvatel i turistů v rámci jedné z akci Nepomuckého kulturního léta,…po obědě se vyhrazený prostor v podzámčí Zelené Hory zaplnil několika druhy uniforem, na pokyn velitele přiložili vojáci pušky předovky k líci, nabili kanón a vypukla bitva. Den plný střelby zakončilo večerní vystoupení skupiny CEEP,…

Německý technik se stal pánem Zelené Hory, kterou chce zachránit
Mladá fronta DNES 23. 7. 2002
Zelená Hora – Mnozí lidé vidí v Němci Franku-Raineru Telemannovi – současném uživateli zámku Zelená Hora u Nepomuka dobrodruha, někteří dokonce šílence. Jak jinak nazvat člověka, který proto, aby si splnil svůj dětský sen, prodal firmu i dům a přestěhoval se do vydrancovaného objektu zámku v Cechách?
„Vždycky jsem šel za svými sny. Chtěl jsem prodávat auta, tak jsem si během několika let vybudoval autosalon. Podobné to bylo i v případě Zelené Hory. Poprvé jsem se o tomto objektu dozvěděl v roce 1978, uplynulo 23 let a pomalu začínám s jeho rekonstrukcí,“ říká Telemann, původní profesí technik, také ale milovník historie a znalec České republiky.
„Každý rok jsem s rodiči trávil dovolenou v tehdejším Československu. Jednou jsme projeli jižní, jindy západní Cechy, snažili se navštívit každou památku, která byla na cestě. Bylo mi tuším asi šest, když jsem rodičům oznámil, že až vyrostu, budu žít v Cechách. Byl jsem malý a především byla jiná doba, proto to rodiče nebrali moc vážně. Když jsem jim to oznámil v polovině devadesátých let, věděli, že je to rozhodnutí, které mi nevymluví,“ vzpomíná Telemann. Nakonec se v Cechách i oženil a založil rodinu. Říká, že už se tu necítí jako cizinec. S nadšením se pustil i do opravy zelenohorského zámku. „Jako technik jsem spolupracoval s odborníky na renovaci jednoho ze zámků ve Francii a také při opravě historického velkostatku v severním Německu. Právě při těchto příležitostech jsem získal zkušenosti s rekonstrukcí historických objektů. Tato akce v Cechách je však mojí první samostatnou,“ přiznává zámecký pán. Přestože na toto oslovení má právo, odmítá je. „Jako zámecký pán se v žádném případě necítím a ani by mě to nebavilo. Když nemusím právě vyřizovat různé administrativní záležitosti a jezdit po úřadech, najdete mě v montérkách mezi skupinou stejných nadšenců, jako jsem já, při různých pracovních činnostech,“ vysvětluje Telemann.
O nadšení ho nepřipravila ani zpráva odborníků, kteří odhadují náklady na opravil objektu na 225 milionů korun. „Musel jsem vytvořit plán, jak postupovat. Je to běh na dlouho trať, protože bych rád jednotlivé objekty celého areálu kupoval postupně, a tak je i opravoval. Nyní se zpracovává projekt na rekonstrukci, ale ani na zámku nezahalíme. Se skupinou mladých lidí, kteří pracují pouze za byt a stravu, se snažíme objekt udržovat a zároveň připravit pro návštěvníky zajímavý program,“ popisuje Telemann.
Do širokého povědomí veřejnosti se zámek Zelená Hora u Nepomuku dostal především díky románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni a stejnojmennému filmu, vyprávějícím o působení jednotek takzvaných Pomocných technických praporů v padesátých letech minulého století. Zámek však, byť v omezené míře, je také turistickou atrakcí jihu Plzeňska. Prostředí poničeného zámku posloužilo rovněž francouzských filmařům k natočeni filmu Kateřina Kurážná či seriálu John Sinclair. „Druhá světová válka znamenala začátek devastace zámeckého objektu. Nejprve tu sídlila německá posádka, poté krátce americká armáda a vlastně až do současnosti naše armáda. Až do devadesátých let vojáci používali celý areál, dnes jim patří už jen přilehlý Štemberský dvůr,“ popisuje současný uživatel objektu Němec Frank-Rainer Telemann. Přestože závěr dvacátého století rozvoji zámku příliš nepřál, v předcházejících staletích plnil důležitou společenskou a hospodářskou funkci.
Dominanta Nepomucka – Zelená Hora – byla postavena v místech, kde v 10. století stával dřevěný kostelík. Prvním vlastníkem byl Bohuslav ze Švamberka. Roku 1464 se objekt stal vlastnictvím rodu Šternberků, kteří jej s výjimkou 7 let vlastnili až do 18. století. Dále náležel rodům Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků.
„Posledními právoplatnými majiteli byli manželé Plavcovi. Ti pak zámek těsně před druhou světovou válkou prodali plzeňskému průmyslníkovi Karlu Blažkovi, který však neuhradil státu převodní poplatky, a tak objekt nemohl být převeden v majetkových knihách,“ připomíná Telemann. Poté co v 90. letech nebyly uznány restituční nároky, stal se uživatelem Frank-Rainer Telemann. Tomu se podařilo zámek částečně zpřístupnit veřejnosti. „K vidění je většina zámeckých prostor, včetně Štemberského bytu, v jedné z místnosti je i výstavní síň, rozhledna a nabízíme i občerstvení,“ uzavírá Telemann.
IVA HOSMANOVA

Místa vražd vyzařují negativní energii
Plzeňský deník 2. 9. 2002
TEREZA MAIXNEROVÁ
Zelená Hora u Nepomuku – Přestože se majitel zámku na Zelené Hoře u Nepomuku Frank-Rainer Telemann považuje za materialistu a má technické vzdělání, spolupracuje s psychotroniky. Přemýšlet o nadpřirozených věcech ho donutily nevysvětlitelné události na zámku, který proslul jako dějiště románu Černí baroni. II Minulý rok v prosinci jsem poprvé zažil na zámku něco, co si neumím vysvětlit. S dvěma dalšími lidmi jsme přijeli na nádvoří. Zamřížované dveře do jedné z místností, které nikdy nešly otevřít, byly dokořán. Neexistuje k nim klíč, koroze dřív nedovolila ani pohnout klikou..
Napřed mě napadlo, že se dovnitř dostal zloděj, dveře nebyly ale nijak poškozené. Pak jsem myslel, že otevřít mohl průvan – ale v místnosti není jediné rozbité okno. Neuměl jsem si vysvětlit, jak se dveře otevřely. Navíc nyní se s nimi bez velké síly nedá pohnout, “ popisuje jednu z události Telemann. Před Vánoci přicestovali na zámek dva zedníci. Byla tmavá noc. „Zahlédli v jedné z místnosti v prvním patře světlo. Lehký oranžový odstín vypadal, jako by světlo pocházelo z krbu nebo od svící. Byli jsme se podívat v místnosti, ale byla úplně prázdná, navíc v celém zámku v té době nešla elektřina. Za pár minut světlo zmizelo,“ líčí. Proto se začal zajímat o historii zámku. V 19. století byla na Zelené Hoře zavražděna kněžna z rodu Colloredo-Mansfeldů. V tamní hladomorně zahynulo asi padesát lidí. Místní psychotronik prozradil Telemannovi, že na místě vraždy cítí silnou negativní energii. Jeho slova potvrdili i psychotronici ze zahraničí, kteří nemají o historii zámku ani potuchy. „Jsem logicky zaměřený, nevěřil jsem nikdy v psychotroniku. Pak mi ale totéž, co místní psychotronik, řekl i člověk, který přijel z Německa, a další lidé ze zahraničí.‘ Je to pro mě nepochopitelné, ale nemůže se jednat o náhodu. Něco na zámku musí být, “ přemýšlí Telemann.
Ten o víkendu uspořádal mezinárodní setkání psychotroniků, které přilákalo účastníky z České republiky, Rakouska, Německa či Švýcarska. „Psychotronici potvrdili negativní energii v místnosti, kde přišla o život hraběnka, v další, kde byl kdysi zavražděn novorozenec, a v hladomorně. Podle nich je kromě lidí, o kterých už víme, že přišli o život, zazděno ve zdech dvaadvacet koster. Nejsilnější pozitivní energii má první patro v západním křídle, kde několikrát přespal císař Franz Josef. Proto jsme změnili prohlídkovou trasu pro veřejnost – ta končí právě v císařském salonu, aby lidé odcházeli nabiti pozitivní energií, “ dodává.

Na Zelené Hoře začínají opravy
Plzeňský deník 25. září 2002
Lešení u části zámeckého objektu na Zelené Hoře u Nepomuka souvisí s dnes zahájenou rekonstrukcí. Podle uživatele Franka-Rainera Telemanna dojde v první etapě na nejvíce poškozené východní křídlo západní části zámku. Do zimy chtějí zedníci opravit terasu, vyměnit okna, dveře a udělat novou omítku. O víkendu využilo poslední možnosti prohlédnout si zdevastovaný objekt několik desítek turistů.

Správce asi tuneloval zámek černých baronů
Plzeňský deník 21. 2. 2003
Německý Investor ze Zelené hory rekreační zařízení neudělal. Místo toho se tam nastěhoval se svou rodinou. Když ho vyhodili, odvezl nábytek a zůstal dlužen.
JANA KOCŮRKOVÁ
Nepomuk – Trestní oznámení na bývalého správce zámku Zelená hora Němce F. R. Telemanna podala radnice v Klášteře na jižním Plzeňsku. Nemovitost, ve které se točil film Černí baroni, za rok svého působení podle radních totiž nijak nezvelebil, a navíc si odvezl část mobiliáře.
„Sliboval, že ze zámku udělá tří až čtyřhvězdičkový rekreační objekt a bude v něm pořádat honosné akce. Ale místo toho se tam nastěhoval se svou družkou, dvěma dětmi, svými rodiči, a občas tam nechával přespat dokonce bezdomovce,“ říká starosta Kláštera Josef Rota. „Místo aby zámek vzkvétal, všechno v něm dál chátralo a nic se nedělo. Telemann neplnil články naší smlouvy. Když ani nedoložil do konce roku 2002 dohodnuté plány na rekonstrukci, došlo nám, že nemá peníze, a dali jsme mu výpověď, “ doplňuje.
Němec, který údajně nemá žádné doklady a prokazuje se pouze vytrženým listem z pasu, se sice odstěhoval, ale odvezl si židle a stoly. „Nebyly jeho, své si však neodklidil. Ztratily se ještě čtyři dveře. Za to už jsme na bývalého správce trestní oznámeni podali. Teď ještě zvažujeme, zda je podáme i za nevyklizení objektu a finanční dluh,“ uvádí Rota. „Ale zatím ještě nevíme, protože on asi žádné peníze na vrácení nemá a nás by to stálo poplatky za právníka a soud, “ přemýšlí nahlas. Obec Klášter teď bude muset počkat, než se situace vyřeší, a začne hledat do zámku na Zelené hoře nového nájemníka.
„V úterý jsme Telemanna vyslýchali, ale výpověď je zatím ve stadiu prověřováni,“ informoval včera ředitel okresní policie Plzeň-jih Jiří Tyc. „Nyní podle našich informací pobývá v krukanickém zámku u Pernarce na Plzni-severu. Vyšetřují ho tamní policisté a kolegové v Klatovech, “ doplňuje.
Německý podnikatel, údajný doktor, ale nepřidělal starosti jen Nepomucku. Trestní oznámení za ublížení na zdraví na něho podle policejních informací podala i jeho bývalá manželka. Potíže způsobil i na krukanickém zámku. Pod záminkou, že jej koupí, si do něj navezl věci a opět se tam s celou rodinou nastěhoval. Když se opět nic nedělo a zámek chátral dál, dostal opět výpověď.
Včera se nám Telemanna nepodařilo zastihnout. Z jeho mobilního telefonu se ozývala hlasová schránka.

Výlet s Plzeňským deníkem – Zelenohorský rukopis nebo major Terazky?
Plzeňský deník 21. 3. 2003
Těžko říci, co více přispívá k popularitě zámku Zelená Hora, ležícího nad městem Nepomukem. V dějinách se s ním setkáváme vícekrát: jako se sídlem husitů a později (také v patnáctém století) jako místem spiknutí katolických panských rodů proti Jiřímu z Poděbrad. V devatenáctém století pak jako s místem nálezu Zelenohorského rukopisu, falsifikátu, o jehož pravost se vedly v české veřejnosti kruté boje. A nakonec celkem nedávno to byla ubikace „černých baronů“ a Švandrlíkovy literární postavy majora Terazkyho. Zámek není pravidelně přístupný, je dobré si možnost prohlídky předem ověřit.
Město samo má zajímavé klesající náměstí s kostelem sv. Jakuba a Muzeum Nepomucka, kde najdete mimo jiné také pamětní síň místního rodáka malíře – regionalisty Augustina Němejce, tvůrce opony plzeňského divadla. V nedalekém Klášteře (2 km) jsou nevelké zbytky cisterciáckého opatství.
Při sestavování denního programu by pěší turisté neměli zapomenout, že nádraží Českých drah je od města vzdáleno asi dva kilometry.
(vka)

Kostel na Zelené hoře doplní minaret a rotunda
Plzeňský deník 24. 3. 2003
JITKA ŠRÁMKOVÁ
Nepomuk – Zkulturnit kostel Nanebevzetí Panny Marie na Zelené hoře u Nepomuku nedaleko známého zámku, který proslul hlavně líčením Miloslava Švandrlíka v románu Černí baroni, hodlá sdruženi obcí vystupujících pod názvem mikroregion Nepomucko.
Ke zvelebení historického prostoru přispěje hlavně klatovský sochař Václav Fiala, který hodlá do kostela umístit dvě umělecká díla, obří dřevěný osmimetrový minaret a čtyřmetrovou rotundu, která má symbolizovat spřáteleni dvou náboženství, muslimského a křesťanského. „V současné době, kdy začala válka v Iráku, je naše poselství velmi aktuální,“ uvedl Jiří Holec, manažer mikroregionu Nepomucko.
Podotkl, že instalaci děl Václava Fialy, který je známý více v zahraničí než v Česku, budou moci návštěvníci kostela Panny Marie zhlédnout už v květnu.
Většinu prací financoval zatím mikroregion, plzeňský krajský úřad přispěl zhruba třiceti tisíci korunami, umělecká část je ve finanční režii sochaře Fialy, který vystavuje po celé Evropě, ale i v USA.
Kostel postavený v roce 1750 je v okolí známý tím, že k němu každoročně začátkem jara směřovala lidová procesí z širokého okolí. Po druhé světové válce v něm, stejně jako v nedalekém zámku, úřadovali vojáci a vzácnou památku zdevastovali. „Možná se najde bohatý mecenáš, který poskytne určitý obnos na nutné opravy,“ vysvětlil Holec.

Objekty sochaře z Klatov jsou k vidění v chrámu
MF DNES – 16.05.2003 – (hos) – str. 02
Zelená Hora – Dva rozměrné objekty – minaret a rotunda klatovského sochaře Václava Fialy – jsou k vidění v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Zelené Hoře u Nepomuku.

Nepomuk patřil pouti
Plzeňský deník – 19. 5. 2003
Tradiční pouť se letos opět uskutečnila v Nepomuku. U její příležitosti otevřel své brány i slavný zámek na Zelené Hoře. Právě zde byl v devatenáctém století nalezen Zelenohorský rukopis. O více než sto let později jej proslavil Švandrlíkův román Černí baroni. Zchátralá památka postupně dostává nový kabát.
VLASTIMIL LEŠKA
Nepomuk – Množství pouťových atrakcí, stánky s občerstvením a perníky čekaly na každého, kdo tento víkend zavítal do Nepomuku. Dlouhé kolony zaparkovaných aut byly důkazem, že letošní pouť opět přilákala množství zájemců. „Jezdíme sem každý rok. Máme v Nepomuku navíc část příbuzenstva, takže cestu na pouť spojíme vždy s návštěvami. A děti se vždycky nejvíc těší na kolotoče, “ říká Helena Vávrová z Plzně. Pro věřící se konala mše svatá v českém a německém jazyce. Sobotní večer pak uzavřel koncert skupiny Mars.
Mnoho návštěvníků také využilo možnosti po dlouhé době navštívit zámek Zelená Hora. Všichni, kdo zdolali prudké stoupání, tak mohli navštívit místo, kde se odehrával děj Švandrlíkových Černých baronů. Návštěvníci také měli možnost navštívit bývalý kostel na Zelené Hoře, který armáda využívala jako sklady. Kostel stojí na skále, odkud podle pověsti kázal svatý Vojtěch. „Navštívit Zelenou Horu byl vždycky můj sen. Černé barony mám rád a chtěl jsem se podívat do míst, kde působil legendární major Terazky. Jsem hlavně rád, že zámek pomalu dostává nový kabát,“ říká jeden z návštěvníků.
Historickou památku z patnáctého století opravuje z vlastních zdrojů obec Klášter za přispění ministerstva kultury. Východní křídlo zámku spolu s věží již pomalu dostává nový kabát, na podzim se stavbaři přesunou do dalších částí objektu. „Rychlost oprav závisí na množství finančních prostředků. V budoucnu by v zámku mohl být například hotel, “ říká správce areálu Josef Rota.

Zelená Hora má další osud nejistý
MF DNES – 16. 7. 2003
Přestože v současné době pracují na zámku řemeslníci, není pro veřejnost uzavřen
V nejistotě se ocitá další osud zámku Zelená Hora u Nepomuku. Od podzimu loňského roku, kdy odtud odešel jeho dočasný uživatel, německý podnikatel Frank-Rainer Telemann, se o něj znovu stará obec Klášter.
Klášter, Zelená Hora – „Pan Telemann přišel s velkolepými plány na rekonstrukci a následné využití zámku, ale nakonec zůstalo pouze u slibů. Protože nedodržel harmonogram prací, rozvázali jsme s ním pracovní smlouvu,“ vysvětlil starosta obce Josef Rota, proč obec znovu hledá pro objekt nové využití. Od roku 1996 investovala obec do opravy téměř 13 milionů korun.
„Přestože pan Telemann dělal v areálu určité opravy, jednalo se pouze o drobnosti – úprava omítky, vymalování či vyklizení. Obec postupně z dotací nechala opravit střechu, krovy a v současné době se opravuje věž a vyměňují se okna,“ popisuje starosta. Na další provoz zámku však nechce zůstat obec sama. „Pokud se objeví seriózní zájemce, který předloží dostatečně reálné plány na využití objektu, budeme pouze rádi. Máme jen jedinou podmínku, aby zámek dál mohl sloužit veřejnosti,“ říká Rota.
Nejlepší by podle něj bylo, pokud by v areálu vzniklo menší kulturní centrum. „Koncertní a výstavní sál, ubytovací kapacity, restaurace, kde by se bylo na co dívat, ale také odpočívat. Už se nám přihlásilo několik zájemců, ale ti chtěli objekt využívat pouze pro soukromé účely. Pro celý mikroregion je to však turisticky atraktivní místo, které sem přitáhne mnoho návštěvníků,“ míní starosta.
Přestože v současné době pracují na zámku řemeslníci, nezůstane pro veřejnost uzavřen. “ Otevřeno je vždy o víkendu, kdy je přístupna výstava Václava Fialy Stavby ve stavbě v kostele Nanebevzetí Panny Marie, dále třetí poschodí zámku, které funguje jako vyhlídkové místo a také je tu instalována výstava přibližující historii zámku. Kromě těchto pravidelných prohlídek plánujeme také další akce s bohatým programem. Naším hlavním úkolem však stále zůstává najít někoho, kdo se o objekt postará. K celkovému zprovoznění je potřeba nejméně 100 milionů korun a takovou sumu obec dohromady nedá. Po částech bychom zámek opravovali mnoho let, což by jeho provoz značně omezovalo,“ doplnil Josef Rota.
IVA HOSMANOVÁ
Stovky místností jsou zcela prázdné
Zámek postavil Václav Vojtěch ze Šternberka v 17. století na místě původního opevněného vrchu z husitských válek. Postupně zde sídlil rod Šternberků, Lev z Rožmitálu, rody Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků.
Posledními majiteli byli manželé Plavcovi, kteří v říjnu 1931 koupili zámek od pánů z Aueršperku za 8,5 milionu korun. Plavcovi ho však ještě těsně před 2. sv. válkou prodali plzeňskému poslanci živnostenské strany Karlu Blažkovi. Ten však státu neuhradil převodní poplatky, a tak prodej nebyl nikdy právně uskutečněn. Začalo období úpadku zámku – sídlila tu německá posádka, krátce také Američané a po nich proslulé Pomocné technické prapory a Technické prapory naší armády. Ta zůstala v objektu až do začátku 90. let. Prostředí zámku bylo velice často vyhledáváno filmaři. Do širokého podvědomí veřejnosti se dostal díky románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni, podle kterého byl na zámku natočen stejnojmenný film. Natáčel se tu také francouzský film Kateřina Kurážná a seriál John Sinclair.
V budově zámku se nachází více než sto místností, které jsou však bez jakéhokoli vybavení. Zámecká knihovna, nábytek a církevní památky byly přemístěny do jiných objektů. Zachovala se pouze nástropní malba v jednom ze sálů, která znázorňuje vítěznou bitvu Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce a tematicky souvisí s Rukopisem královédvorským. Zelená Hora také proslula jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. V roce 1817 ho objevil zámecký úředník Josef Kovář. Rukopis obsahující Libušin soud významně ovlivnil myšlení národa v období národního obrození. O jeho pravosti se dodnes vedou spory.
(hos)

Na zámku Zelená Hora opravují věž a mění okna
Plzeňský deník 17. 7. 2003
David Laštovka
Klášter- Na zámku na Zelené Hoře je v současné době rušno. Představitelé obce Klášter, která objekt spravuje, zde opravují věž a vyměňují okna. Předtím se Kláštereckým ze státních dotací podařilo opravit střechu a krovy. „Od roku 1996 jsme do oprav nainvestovali už třináct milionů korun“, říká starosta Kláštera Josef Rota.
Na další provoz zámku však obec nechce zůstat sama. „Na podzim loňského roku jsme s tehdejším dočasným uživatelem, německým podnikatelem Frankem Rainerem Telemannem a jeho družkou rozvázali nájemní smlouvu. Pan Telemann měl totiž velké plány, ale jak už to bohužel bývá, zůstalo pouze u slibů.“ dodává starosta. Německý podnikatel na zámku provedl pouze drobné opravy. „Jednalo se například o úpravy omítky nebo vymalování,“ konstatuje Rota. Představitelé obce teď hledají nové využití areálu. „Pokud se objeví seriózní zájemce, který předloží dostatečně reálné plány na využití objektu, budeme pouze rádi. Máme však jednu podmínku, zámek musí dál sloužit veřejnosti,“ poznamenává starosta, který by přivítal, kdyby v areálu vzniklo menší kulturní centrum.

Klášter u Nepomuka centrem archeologického bádání
www.zak-tv.cz 15.10.2003
Pod obcí Klášter u Nepomuka na Plzeňsku objevili archeologové pozůstatky 860 let starého cisterciáckého kláštera. Zbytky středověké stavby, kterou v roce 1420 vyplenili husité, patří k nejstarším v Čechách. Podle historických pramenů byl klášter u Nepomuka jeden z nejbohatších a jako jediný v Čechách patřil do velké rodiny cisterciáckého řádu soustředěného kolem kláštera ve francouzském Morimontu. Legenda, která se ke klášteru váže, hovoří o tom, že střecha kláštera byla stavěná ze zlata. Proto zřejmě husité klášter napadli. Žádný poklad v tomto slova smyslu ale badatelé zatím nenašli.
První namátkové průzkumné sondy archeologové zahájili v červnu loňského roku. Výsledky byly zpočátku negativní. První známky původního kláštera se objevily až později, na místě zvaném Na Bernátě. Postupně se našly relikty kamenných zdí a základů, velké množství terakotových a kamenných architektonických článků jako například fragmenty klenebních žeber, přípor, prejzů, hřebenáčů, okenních ostění, fiál či konzol. Pod sutinami byla ukrytá keramická dlažba různých tvarů a barev a nepřeberné množství středověké keramiky. O tom, že mniši v klášteře nežili zrovna střídmě, svědčí i řada nalezených zvířecích kostí od ryb přes hovězí, vepřové a koňské. Mezi nálezy jsou i kuriozity. Například deset kilogramů vážící kamenná koule do vrhacího praku nebo mince, které ale ještě nelze přesně určit, protože jsou pokryté silnou oxidační vrstvou a musí je vyčistit až numismatik.

Na pochod přišlo víc lidí, než turisté čekali. Museli dotisknout diplomy
Plzeňský deník 20. 10. 2003
JANA KOCŮRKOVÁ
Nepomuk – Už potřetí se vydal na turistický pochod do Nepomuka šestaosmdesátiletý František Monhart. Letos byl. jeho nejstarším účastníkem. „Byl jsem tady už v roce dva tisíce i o rok později, ale pak jsem musel vynechat, protože jsem byl na operaci srdce,“ vysvětluje František Monhart z Českých Budějovic. Letos šel nejkratší trasu šest kilometrů, protože od operace chodí maximálně deset i doma v Budějovicích, kde je členem klubu. turistů. „A tady se mi moc libí, ta organizace i cesta. Přijel jsem sem vlakem, a pokud to půjde, příští rok se zúčastním zase, “ doplňuje Monhart.
Třídenní setkání pořádali od pátku do včerejška turisté z Nepomuka společně s oblastním výborem Klubu českých turistů Plzeňského kraje. „Velkou podporu máme u místní radnice, mikroregionu Nepomucko a pomáhají nám i nepomučtí pionýři, “ informuje jeden z organizátorů Josef Sýkora. Akci zahájil První Páteční Pěší Průzkumný Pochod. Jedenáct kilometrů šlo večer sto deset lidí. V sobotu se dvaadvacátého ročníku pochodu Pod Zelenou horou, který je zároveň memoriálem Jiřího Sedláčka, zúčastnilo na sedm set šedesát lidí. “ To je o tři sta lidi více než vloni, “ pochvaluje si předsedkyně nepomuckých turistů Helena Sedláčková. „To nás dost překvapilo. Takovou účast jsme nečekali. Dokonce jsme měli málo diplomů za účast. Počítali jsme, že přijde tak pět set lidi. Museli jsme nějaké diplomy dotisknout,“ říká. Na turisty čekalo v cíli tradiční ocenění – chleba se sádlem. Světový den chůze si všichni připomněli už počtvrté v neděli tentokrát s podtitulem Poznáváme novou Evropu.
Na výlet se vydali všichni mladí i staří. Nejmladší účastník, teprve dvouměsíční Martin Kovář ze Srbů, jel v kočárku. Pro starší dětičky připravili pionýři trasu s pohádkovými bytostmi. „Viděl jsem tam indiány, házel šipkama. Bylo to hezký. Bolí mě nohy, ale šel bych zase, “ hodnotil cestu tříletý Matěj Vokáč z Nepomuka.
Akci si nenechali ujít ani představitelé města.

Ze zámku Zelená Hora má být luxusní hotel
MF DNES – 03.11.2003 – (hos) – str. 01
Nepomuk – Naděje na záchranu svitla zámku Zelená Hora u Nepomuku. O chátrající objekt totiž projevila zájem francouzská firma provozující síť luxusních hotelů.
Francouzi si zámek prohlédli a rozhodli se nechat vypracovat studii, jež ukáže, zda je reálné přestavět zámek na hotel. „Na základě studie padne konečný verdikt,“ uvedla krajská radní Olga Kalčíková.
Plán přestavět zámek na hotel uvítali také představitelé mikroregionu Nepomucko. „Podařilo se nám v regionu oživit cestovní ruch. Je tu mnoho zajímavých míst, máme cyklostezky, ale bohužel nám chybí ubytovací kapacity. Hotel by nám velice pomohl,“ říká manažer mikroregionu Jiří Holec. V objektu zámku by měl vzniknout čtyř- nebo pětihvězdičkový hotel s nejméně osmdesáti lůžky a potřebným zázemím, včetně sportovního.
Zámek je v majetku obce Klášter, která od roku 1996 investovala do jeho opravy téměř 13 milionů korun, přitom roční rozpočet obce se pohybuje kolem 900 set tisíc. „Jen díky práci obce, jež využívá státní dotace, je objekt ve slušném stavu. Nejde však neustále zachraňovat zámek nejnutnějšími opravami, je čas najít pro něj využití,“ říká Olga Kalčíková.
O zámek projevilo v posledních letech zájem několik firem či osob. Naposledy se o jeho zvelebení pokoušel německý podnikatel Frank-Rainer Telemann, se kterým obec před rokem rozvázala nájemní smlouvu. „Pan Telemann neplnil podmínky smlouvy. Ostatní zájemci chtěli objekt využít především pro soukromé účel. My však trváme na tom, aby sloužil veřejnosti,“ říká starosta obce Josef Rota. Na zprovoznění zámku by podle Rotových slov bylo potřeba nejméně sto milionů korun.

Vojáky vystřídají školáci
22.01.2004 – (ČTK) – str. 03
Zajímavost
Areály po armádě získají nové využití
Stod, Nepomuk – Ke komerčnímu využití a zřejmě i k bydlení by měly podle plánů některých radnic sloužit bývalé armádní objekty, o jejichž převodu na obce rozhodla v prosinci vláda. V Plzeňském kraji má dostat armádní majetek například město Stod a obec Klášter na Plzeňsku. „Žádáme o ten areál už čtyři roky, ale zatím ho ještě převeden nemáme,“ řekl ČTK starosta Stodu Lubomír Jungbauer.
Stod má dostat asi pětihektarový kasárenský areál, kvůli jeho umístění ve svahu je ale podle starosty využitelná jen polovina.
Město by rádo nejdřív část areálu využilo po určitých úpravách jako provizorium pro základní školu se 450 žáky. Budova školy se má rekonstruovat a po dobu oprav by děti mohly být dočasně v kasárnách. Pak by město chtělo s pomocí dotace předělat kasárna na byty, v části areálu se počítá s komerčním využitím pro drobnou výrobu místních podnikatelů. Hospodářský dvůr v areálu zámku Zelená Hora má armáda převést na obec Klášter, které už patří zdejší zámek – dějiště slavného humoristického románu Černí baroni a místo nalezení Rukopisu zelenohorského. Malá obec se zhruba milionovým rozpočtem nemá sama šanci opravit rozsáhlý zdevastovaný areál. „Rekonstrukce se odhaduje až na půl miliardy korun,“ řekl manažer mikroregionu Nepomucko Jiří Holec. Obec se proto bude snažit dohodnout o využití celého areálu s francouzskou společností, která o něj má zájem. „Je to firma specializovaná na provoz luxusnějších hotelových center v historických objektech,“ uvedl Holec. Zájem společnosti potvrdila na konci roku i návštěva francouzského velvyslance na Zelené Hoře.
„Konkrétní dohoda ale zatím není, musí se nejdříve zpracovat studie proveditelnosti, aby investoři věděli, zda se jim vyplatí do areálu investovat,“ prohlásil Holec. Vysoké náklady by se firma zřejmě snažila alespoň částečně pokrýt dotací z Evropské unie.
Kromě rekonstrukce objektů je nutné na Zelenou Horu přivést plyn, vodu a postavit čističku. Časem by tu mohl být hotel s kongresovým, kulturním a sportovním zázemím.
Obec Klášter neměla zatím na solidního partnera štěstí. V minulosti areál pronajala německému podnikateli, z něhož se ale nakonec vyklubal podvodník stíhaný policií.

V zámku Zelená Hora bude možná hotel
O pronájem zámku Zelená Hora v obci Klášter projevila zájem francouzská společnost, která by v něm chtěla zřídit hotel. Zatím si ponechali rok na rozmyšlenou.
Plzeňský deník 1.11.2004
Klášter – Hotel s kongresovým, kulturním a sportovním zázemím by mohl vzniknout v zdevastovaném zámku Zelená hora v obci Klášter u Nepomuku. O pronájem si požádala francouzská společnost, která tam chce zřídit hotel. V současné době představitelé obce podepsali s firmou dohodu a zámek jí do příštího roku rezervují. Do té doby by měla mít firma studii proveditelnosti a podle jejích výsledků se rozhodne, zda bude o pronájem zámku i nadále usilovat.
„Dohoda je podepsaná, studie by měla být hotova do 30. září 2005, pak se uvidí, jak se francouzská společnost rozhodne,“ řekl nám včera starosta Kláštera Josef Rota.
„Bohužel náš rozpočet není velký, takže nemáme na to, abychom si areál mohli opravit sami. Proto jsme hledali partnera,“ dodal starosta. Zájem francouzské firmy, která provozuje síť luxusnějších hotelů v historických objektech, trvá asi rok. Obec by uvítala, kdyby se alespoň část areálu zpřístupnila veřejnosti. Pouze nekomerční využití, například pro pořádání výstav, by ale rekonstrukci a provoz zámku asi nezaplatilo. Náklady na úpravy zámku pro užívání se odhadují až na půl miliardy korun.

Na zámek obec Klášter nezapomíná
Plzeňský deník 23. 11. 2004
Klášter – Téměř tři miliony korun včetně státního příspěvku investuje v letošním roce obec Klášter do známého zámku Zelená Hora. „Největší havárie jsou snad už zažehnané, střechy a krovy jsou opravené, teď děláme omítky, okna a dveře,“ uvedl starosta obce Klášter Josef Rota. O zámek před nedávnem projevila zájem jedna francouzská společnost. Studie, kterou si zájemce o zámek nechal vypracovat, by měla odpovědět, zda se to vůbec vyplatí. Vysoké náklady by se firma zřejmě snažila alespoň částečně pokrýt z dotací z Evropské unie. Kromě rekonstrukce objektů je nutné na Zelenou Horu přivést plyn, vodu a postavit čistírnu.

Nepomučtí ornitologové se stěhují na Zelenou horu
http://www.cestyplzenskehokraje.cz – 02.12.2004
Ekologové si přivydělávají například rizikovým kácením za použití horolezecké techniky.
Především ochrana a výzkumu ptactva zaměstnává Nepomucký ornitologický spolek. Ten vznikl před čtyřmi roky a původně se měl věnovat jen práci na Nepomucku. „Naše působení se ale rozšířilo po celém okresu Plzeň-jih a dokonce i na Klatovsko,“ říká předseda spolku Václav Kovář. Také aktivity tří desítek členů se pomalu rozrůstají i do dalších přírodních odvětví. „Věnujeme se nejen výzkumným projektům, ale i ochraně přírody, krajiny a rovněž osvětě,“ říká Kovář. Spolek připravuje výstavy nebo třeba procházky přírodou pro veřejnost, na nichž mohou zájemci poznat například kroužkování ptáků. Ani přes zimu ornitologové nezahálejí. Přikrmují ptactvo, občas vyjíždějí k přimrzlým labutím na rybníce. Obvykle se ale jedná o planý poplach. Peníze na činnost získává organizace například z výdělků. Nabízí údržbu zeleně, práce s motorovou pilou, riziková kácení za použití horolezecké techniky či zpracování biologicky zaměřených projektů nebo posudků. „V těchto dnech navíc dokončujeme opravy naší klubovny. Prostory pro její vznik nám poskytl Obecní úřad Klášter v bývalých kasárnách zámku Zelená hora. Během příštího týdne bychom je chtěli slavnostně otevřít,“ doplňuje Kovář.

Slavnosti odemknou Zelenou Horu
MF DNES – 21.05.2005 – (jak) – str. 05
Tipy
Nepomuk
Svatojánské slavnosti proběhnou o víkendu v Nepomuku. Na náměstí budou po oba dny lákat lidi pouťové atrakce. Všichni, kteří rádi pečou, se mohou dnes od 9 do 12 hodin zúčastnit soutěže o nejlepší pouťový koláč. Nedaleký zámek Zelená Hora bude navíc v rámci slavností letos poprvé otevřen pro veřejnost, a to od 10 do 16 hodin.

Pouť k Panně Marii Zelenohorské do Vídně
Nepomucké noviny – číslo 12, červen 2005
Je mnoho mariánských poutních míst. Jedním z nich, již téměř zapomenutým, je chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zelené Hoře u Nepomuka. Mnozí dříve narození občané z Nepomuku a okolí ještě pamatují velké poutě právě na Zelené Hoře. A právě úmyslem na obnovení tohoto poutního místa se vydal zájezd dvou autobusů z nepomucké a okolních farností na pouť k Panně Marii Zelenohorské do Vídně. Jaká byla pouť zelenohorské Madony do Vídně v minulosti? Vřelým mariánským ctitelem byl údajně sv. Vojtěch, který se v 10. století při cestě z Říma do Prahy zastavil právě na Zelené Hoře, vyprosil déšť, zapršelo a hora se zazelenala. Již tehdy zde měl zanechat sochu Matky Boží. Později začátkem 12. století byl nedaleko založen cisterciácký klášter, kde byla Madona na hlavním oltáři. Zde podle legendy údajně vyprosila matka sv. Jana Nepomuckého uzdravení pro svého syna, podle obrazu u Františkánů ve Vídni si dokonce dlouho bezdětní rodiče světce vyprosili jeho narození. Po vyplenění kláštera husity byla socha zachráněna a přenesena na tehdejší hrad na Zelené Hoře. Páni ze Šternberka nechali pak na Zelené Hoře postavit kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Synové Ladislava ze Šternberka Ondřej a později Ferdinand chtěli zničit poutní místo a nechávali prý sochu Madony spálit či zničit sekerou, což se nikdy nepodařilo a socha se vždy znovu objevila na oltáři. Proto je do sochy Panny Marie Zelenohorské zaťatá sekera. Čtvrtý syn Ladislav ze Šternberka si vzal zázračnou sochu do války s Turky v r. 1603 a díky přímluvě Rodičky boží bitvu vyhrál. Byl však vášnivý hráč, zadlužil se a místo splácení dluhu dal jednomu z oficírů zázračnou sochu. Ta se v r. 1607 při založení františkánského kláštera dostala právě do Vídně, kde je dosud v kostele sv. Jeronýma na hlavním oltáři. V pobělohorské době chtěli obyvatelé Nepomuku a okolí získat sochu zpět, což se nepodařilo. Proto nechal Václav ze Šternberka zhotovit kopii sochy, která byla dotýkána ve Vídni soškou pravou a převezena na Zelenou Horu, kde byla umístěna na hlavním oltáři. Po válce, kdy byl zámek zestátněn a obsazen armádou, byl oltář včetně sochy přemístěn do kostela v nedalekých Neurazech.
My poutníci z Nepomuku a okolí jsme vyjeli na pouť do Vídně v sobotu 28.5.2005 v časných ranních hodinách pod vedením našeho duchovního pátera Slávka Holého. Již kolem 9. hodiny jsme dorazili do Vídně. Nejprve jsme společně navštívili katedrálu sv. Štěpána a od 11 hodin sloužil páter Slávek mši svatou v kostele sv. Jeronýma u Panny Marie Zelenohorské. Zahájil ji zpívanými bavorskými litaniemi, pak jsme pěli píseň k Matce ustavičné pomoci. Při promluvě vyslovil páter Slávek přání, aby na Zelené Hoře bylo obnoveno poutní místo. Nezáleží na tom, jaká tam bude socha Matky Boží, vždyť originál je pouze jeden – v nebi. Po mši svaté jsme byli Františkány pozváni k občerstvení chladnými nápoji, což bylo v ten horký den velmi příjemné. V odpoledních hodinách jsme si neorganizovaně prohlédli historické památky Vídně či odpočívali v krásných městských parcích. Přestože tento den bylo velké, téměř tropické horsko, všichni účastníci zájezdu včetně starších či méně pohyblivých si odnášeli od Panny Marie Zelenohorské duchovní zážitky a snad i naději na její návrat na Zelenou Horu.
Autor Ing. Miroslav Němec

V tomto kostele sv. Jeronýma ve Vídni se soška Zelenohorské Madony nyní nachází (viz. odkaz)

Překlad posledního odstavce německého textu ze stránek:
Milostivá soška z 15. století má pocházet ze Zelené Hory u Čech. tamější protestantští páni zkusili sochu zničit. Chtěli ji spálit, avšak ona přece ohni odolávala. Potom měla sekera toto umělecké dílo zničit, také se to nepodařilo . Tak ponechali sekyru v levém rameni a socha je od té doby ctěná jako „Madona se sekerou“.
(Die Gnadenstatue aus dem 15. Jhdt. soll aus Grünberg bei Böhmen stammen. Die dortigen protestantischen Herren versuchten, die Statue zu vernichten. Man wollte sie verbrennen, doch sie widerstand dem Feuer. Dann sollte die Axt das Kunstwerk zerstören, auch das klappte nicht. So beließ man das Beil in Marias linker Schulter und die Statue wird seitdem als „Madonna mit der Axt“ verehrt.)

Zelená Hora ožije velkými slavnostmi
Plzeňský deník – 25.6.2005
Nepomuk – První ročník historických Slavností zelenohorských se dnes uskuteční na zámku Zelená hora u Nepomuku. Akce nabídne přes deset hodin programu s vystoupením šermířů, tanečníků a hudebníků, kostýmovaný průvod, tržiště, řemesla, kejklíře, fakíra či lazebníka. Večer akce vyvrcholí rytířským turnajem, pořadem s ohnivými efekty a plivači ohně.

Plzeňsko
Plzeňský deník – 27.6.2005
První letní víkend nabídl v řadě obcí na Plzeňsku zábavu a zajímavé akce pro děti i dospělé. Horké sobotní počasí lákalo k vodě, v mnoha obcích se uskutečnily poutě, setkání rodáků a další akce.
Například v Ledcích se konaly závody hasičských družstev v útoku. Zámek Zelená Hora u Nepomuku zase hostil Slavnosti Zelenohorské.
Řada lidí ale zklamaně odcházela ještě před vstupem do areálu zámku. Vstupné pro dospělé totiž bylo 90 a pro děti 50 korun. Informaci o tom dostali návštěvníci až u pokladny. Zvlášť pro rodiny s dětmi a důchodce byly vstupenky neúnosně drahé.

Cíl průvodu: Zelená Hora
MF DNES – 27.6.2005
Slavili poprvé. Rytíři, krásné panny, muzikanti, vojáci a další se v sobotu vydali z Nepomuku na nedaleký zámek Zelená Hora. Právě tak začaly první Slavnosti zelenohorské, jejichž hlavní část se odehrávala na nádvoří a zahradě zámku. „Na Zelenou horu se během dne sjelo na 1200 lidí,“ uvedl jeden z organizátorů Vlastimil Kudra. „Rádi bychom slavnosti pořádali i příští rok,“ doplnil Kudra.
(nov)

Návštěvníky rozhořčilo vstupné
Plzeňský deník – 28. 6. 2005
Ceny vstupenek se návštěvníci slavností dozvěděli, až když vystoupali na Zelenou horu.
TEREZA MAIXNEROVÁ
Klášter – Rozčileně odcházela v sobotu řada lidí od brány zámku na Zelené hoře u Nepomuku, kde se uskutečnily velkolepé slavnosti s vystoupením šermířů, rytířů, rozsáhlými programem a velkým ohňostrojem. Až po příchodu k branám zámku totiž zjistili, že budou muset zaplatit vysoké vstupné. „Na plakátech bylo napsáno, že vstup se platí jen v neděli, a to 40 korun. Po nás ale chtěli za dospělého 90 korun, za dítě se platilo 50. Jsme invalidní důchodci, máme minimální příjmy a dát skoro dvě stovky jen za vstup mi přijde drahé. Navíc je podraz, že se nikde informace o ceně neobjevila,“ zlobil se starší muž a ukazoval leták s programem, který mu dával za pravdu.
Vlastimil Kudra a Jiří Landštof ale tvrdí, že návštěvníky zmátly plakáty, které pořídila obec Klášter, pod kterou zámek spadá. „Na našich oranžových plakátech se informace o vstupném vůbec neobjevila, prostě ji tam nepíšeme nikdy. Obec vydala vlastní letáky, a zmátla tak lidi,“ vysvětluje Kudra. „Vstupné 90 a 50 korun za čtrnáct hodin programu není přehnané. Například na Rabí na podobné akci lidé platili 220, “ upozorňuje Landštof s tím, že na Zelenou horu zamířilo na patnáct stovek lidí, a tak nepokládá cenu vstupného za přemrštěnou, když ji bylo tolik návštěvníků ochotno zaplatit.
Místostarosta Kláštera Josef Baumruk si myslí, že pořadatelé akce měli o vstupném na plakáty vytisknout. „My jsme na plakátech měli napsáno, že vstupné na neděli, kdy program pořádala obec, je 40 korun pro dospělé , a 10 pro děti. Netiskli jsme nelegální plakáty, “ říká Baumruk.
Fakt, že ceny vstupného se lidé dozvěděli až u pokladny v branách zámku, rozzlobil i Janu Pokornou z Plzně, která na akci vyrazila se svými dvěma dcerami. “ Bylo to nepříjemné překvapení. Nemáme moc peněz; a zaplatit 190 korun za nás tři bylo opravdu téměř neúnosné a nezbylo mi pomalu ani na pití a sladkosti. Když už jsme se ale na Zelenou horu vydaly, neměla jsem to srdce se otočit a se zklamanými dcerkami odejít. Nedávný Historický víkend v Plzni navíc byl zcela zdarma a program nabízel daleko pestřejší, „dodává žena.

Zámek majora Terazkyho
MF DNES 19.07.2005 – ROBERT OPPELT – str. 06
Tip na výlet
Při vyslovení jména Zelená hora se každému asi vybaví známý film Černí baroni. Ale jen pro některé je zámek na Zelené hoře víc než sídlem velitele filmových černých baronů majora Terazkyho a kulisou řady humorných příhod. Využití zámku armádou totiž bylo jen předposledním dějstvím v dlouhé a bohaté historii Zelené hory.
Předchůdcem zámku byl klášter, který však nestál na stejném místě jako nynější zámek, ale pod kopcem v místech dnešní vesničky Klášter. Klášter cisterciáků byl založen pravděpodobně roku 1145 českým knížetem Vladislavem nebo jeho bratrem Jindřichem. Postupně se rozrostl v jeden z největších a nejbohatších klášterů v Čechách. Žilo v něm až 200 mnichů, platil třetí nejvyšší zemskou daň a do klášterního panství patřila tři městečka a 90 vesnic. Konec kláštera nastal v roce 1420, když ho dobyli husité, kteří se usadili na sousedním vrcholu Zelené hory. Klášter se ze zkázy již nikdy nevzpamatoval, v jeho troskách sice ještě nějaký čas živořila malá mnišská komunita, ale od poloviny 16. století vznikla na jeho místě vesnička Klášter. Dodneška z vesnické zástavby vykukují malebné zbytky klášterních staveb a návsi dominuje zbytek ohradní zdi s klášterní branou. Na místě původního husitského opevnění na vrcholu Zelené hory vyrostl nejprve hrad, který vlastnili od sedmdesátých let 15. století Šternberkové. Nejvýznamnější z nich, Zdeněk, byl iniciátorem takzvané Jednoty zelenohorské, spolku katolické šlechty proti králi Jiřímu z Poděbrad. Šternberkové postupně upravili malý hrad na pohodlný zámek.
Roku 1817 byl na zámku nalezen známý Rukopis zelenohorský, hlásící se k 9. století a dlouho vyvolávající spory o svou pravost. Místo jeho nálezu dodnes připomíná pamětní deska. Poslední majitelé zámku z řad šlechty, Auersperkové, provedli v sedmdesátých a devadesátých letech 19. století poslední stavební úpravy, které měly zámku vtisknout romantizující ráz. v roce 1938 se stal majitelem zámku československý stát a po druhé světové válce ho využívala armáda. Na začátku devadesátých let minulého století získala zámek obec Klášter, která jej od té doby postupně rekonstruuje.
Zámek je otevřen o všech prázdninových víkendech. Návštěvníkům nabízí kromě nádherného výhledu z třetího patra i expozici k historii zámku a nedalekého kláštera, výstavu k dějinám PTP – černých baronů – a příležitostné výstavy.
Za návštěvu stojí i nedaleké město Nepomuk, rodiště svatého Jana Nepomuckého. Jeho osobu připomíná výstava v městském muzeu a krásný barokní kostel, údajně na místě jeho rodného domu.
http://www.zelenahora.cz/ www.nepomucko.cz

Tip na výlet
www.idnes.cz – 26.7.2005
Zelená hora: kde vládnul major Terazky
ZELENÁ HORA U NEPOMUKU. Tady se „našel“ Rukopis zelenohorský.
Autor: Webové stránky zámku Zelená Hora – www.zelenahora.cz
Při vyslovení jména Zelená hora se každému asi vybaví známý film Černí baroni. Ale jen pro některé je zámek na Zelené hoře víc než sídlem velitele filmových černých baronů majora Terazkyho a kulisou řady humorných příhod. Využití zámku armádou totiž bylo jen předposledním dějstvím v dlouhé a bohaté historii Zelené hory.
Předchůdcem zámku byl klášter, který však nestál na stejném místě jako nynější zámek, ale pod kopcem v místech dnešní vesničky Klášter.
Klášter cisterciáků byl založen pravděpodobně roku 1145 českým knížetem Vladislavem nebo jeho bratrem Jindřichem. Postupně se rozrostl v jeden z největších a nejbohatších klášterů v Čechách. Žilo v něm až 200 mnichů, platil třetí nejvyšší zemskou daň a do klášterního panství patřila tři městečka a 90 vesnic.
Konec kláštera nastal v roce 1420, když ho dobyli husité, kteří se usadili na sousedním vrcholu Zelené hory. Klášter se ze zkázy již nikdy nevzpamatoval, v jeho troskách sice ještě nějaký čas živořila malá mnišská komunita, ale od poloviny 16. století vznikla na jeho místě vesnička Klášter.
Dodneška z vesnické zástavby vykukují malebné zbytky klášterních staveb a návsi dominuje zbytek ohradní zdi s klášterní branou.
Na místě původního husitského opevnění na vrcholu Zelené hory vyrostl nejprve hrad, který vlastnili od sedmdesátých let 15. století Šternberkové. Nejvýznamnější z nich, Zdeněk, byl iniciátorem takzvané Jednoty zelenohorské, spolku katolické šlechty proti králi Jiřímu z Poděbrad. Šternberkové postupně upravili malý hrad na pohodlný zámek.
Roku 1817 byl na zámku nalezen známý Rukopis zelenohorský, hlásící se k 9. století a dlouho vyvolávající spory o svou pravost. Místo jeho nálezu dodnes připomíná pamětní deska.
Poslední majitelé zámku z řad šlechty, Auersperkové, provedli v sedmdesátých a devadesátých letech 19. století poslední stavební úpravy, které měly zámku vtisknout romantizující ráz.
V roce 1938 se stal majitelem zámku československý stát a po druhé světové válce ho využívala armáda. Na začátku devadesátých let minulého století získala zámek obec Klášter, která jej od té doby postupně rekonstruuje.
Zámek je otevřen o všech prázdninových víkendech. Návštěvníkům nabízí kromě nádherného výhledu z třetího patra i expozici k historii zámku a nedalekého kláštera, výstavu k dějinám PTP – černých baronů – a příležitostné výstavy.
Za návštěvu stojí i nedaleké město Nepomuk, rodiště svatého Jana Nepomuckého. Jeho osobu připomíná výstava v městském muzeu a krásný barokní kostel, údajně na místě jeho rodného domu.
***UPOZORNĚNÍ
Od 28.5.2005 do 25.9.2005 je zámek otevřen pouze každou sobotu a neděli v době: 13:30-17:00h (poslední prohlídka 16:30h).
Vstupné v letní sezoně: dospělí 30,-Kč, děti od 6ti let 10,-Kč, mladší děti vstup zdarma
Součástí prohlídek je výstava k historii zámku a kdysi slavného (ne)pomuckého kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, další zajímavosti o Černých baronech či jiných událostech souvisejících ze zámkem.
Ve zdejším kostele je umístěna výjimečná expozice Václava Fialy Stavby ve stavbě, zpřístupněna je i místnost, kde byl r. 1817 nalezen Rukopis zelenohorský či nejzachovalejší a nejvzácnější zámecké místnosti – Císařské pokoje. Otevřeno je rovněž třetí patro zámku jako vyhlídkové prostory (unikátní výhled na město Nepomuk a jedinečnou nepomuckou krajinu).
Bližší informace a objednávky prohlídek mimo otev. dobu na tel. 371 591 153

Jaké byly Zelenohorské slavnosti I.?
Nepomucké noviny – číslo 15, srpen 2005
Kde začít? Je sobota 25.6. a po d projití zámecké brány se před námi objeví středověká střelnice, 1 krámek s perníky, stánek dětského domova a výcvikový tábor mušketýru. Stoupáme směrem k zámku, cestou potkáváme žebráka, po levé straně před vstupem na nádvoří nabízí své služby lazebna. Zabočíme vpravo do zámecké zahrady, kde míjíme sokolníka, probíhají zde soutěže pro děti, výstava keramiky, středověké stolní hry a vcházíme do tržiště. Na tržišti nám nabízí vazby ze sušených kytic, dále je tu drátenice, řezbář, občerstveni, medovina, přadlena, obrázky z rybích šupin, proutkař, loutkař, šperkař, dřevěné hračky, věštírna a kovář. Procházíme kolem druhé scény a tržiště pokračuje, vidíme středověké sklo, rohovinu, cínové vojáčky, pletené věci, korálky, výrobky z ovčí vlny, paličkování, batiku, staročeské trdlo, malované kameny a obrázky. Nádvoří zámku je celé věnované posezení a hlavni scéně, kde vystupují šermíři, tanečnice, hudebníci. Po setmění ožívá nádvoří rytířským turnajem, ohňovou taneční show a konečně scénickým představením plivačů ohňů. Zvláště noční vystoupení má úžasnou nepopsatelnou atmosféru.
Takhle nějak vypadaly slavnosti, které po dlouhé době vdechly tomu našemu krásnému, leč opuštěnému zámku život. (Byť na jeden den, za kterým se skrývá deseti měsíční příprava). Zámeckou branou prošlo kolem 1500 návštěvníků!
Děkuji za krásné počasí, dále pak svému manželovi a rodině za trpělivost, Laďce Kalvodové a Kájovi Boušemu za pomoc a psychickou podporu, skupině Paprsky z mlhy, panu Míkovcovi, všem kamarádům a známým za všestrannou pomoc. Děkuji také agentuře Historia Bohemiae, městu Nepomuk, Mikroregionu Nepomucko a sponzorům: Fa Klaus, Elitex Nepomuk, Obreta, Hataj – Chouň, lnstalatérství Troch, Průcha Metal, P&M Regína, Pneuservis Duchek + Havel, Steak House, Zelenina – Šloufová, Klimex – N, Lékárna – PharmDr. Hánová, Restaurace Na Otáčce, Jan Pondělík – pekařství a cukrářství, MultiMedia Activity, NlKA- TV, Nepomucké noviny, Infocentrum Nepomuk.
Věra Trhlíková

Jméno patrona má pomoci rozvoji Nepomuku
MF DNES – 30.08.2005 – JANA NĚMCOVÁ – str. 03
Od proslulosti svatého Jana Nepomuckého si město slibuje příliv turistů i vznik nových míst
Přilákat do Nepomuku co nejvíc turistů je cílem rozsáhlého projektu, který chce pro zdárný výsledek využít proslulosti a jména světoznámého patrona – svatého Jana Nepomuckého.
Plzeň, Nepomuk – Plzeňský kraj schválil pro Nepomuk dotaci přesahující 2,35 milionu korun. Město tedy může začít uskutečňovat projekt s názvem Využití světově známého fenoménu svatého Jana Nepomuckého pro rozvoj cestovního ruchu na území Nepomucka. „Naším cílem vždy bylo přilákat na Nepomucko co nejvíce turistů. Tímto projektem jsme se zabývali od poloviny loňského roku ve spolupráci s nepomuckým mikroregionem,“ říká Pavel Jiran, starosta Nepomuku. Město si od projektu slibuje vznik nových pracovních míst a zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu. „Od října zaměstnáme manažera projektu, který bude mít za úkol shánět kontakty, bude mít na starosti propagační materiály a samozřejmě by se měl snažit motivovat i místní podnikatele. V první řadě jde o to zaktivizovat občany, přesvědčit je, že i na Nepomucku se lze uživit cestovním ruchem,“ sděluje Pavel Jiran.
Příliv návštěvníků má zvýšit životní úroveň lidí
Příliv turistů má zvýšit životní úroveň obyvatel a zároveň zlepšit péči o kulturní památky regionu. Nepomucko může návštěvníkům nabídnout množství cyklotras za historickými či přírodními zajímavostmi. Město Nepomuk uzavřelo v rámci projektu partnerství se Spáleným Poříčím, Kasejovicemi, Žinkovy a obcí Klášter, a pokusí se veřejnosti maximálně zpřístupnit zámek Zelená Hora. Partnerem města se také stalo českobudějovické biskupství, které se zavázalo k organizaci církevních akcí, svatojánských poutí a prohlídek v kostele sv. Jana Nepomuckého. „Do projektu zapojíme i naše zahraniční partnerská města, která nás kontaktovala právě skrze Svatého Jana. Ve spřízněném Plattlingu, kde dokonce existuje Spolek sv. Jana Nepomuckého, bude 23. září slavnostně zahájena výstava věnovaná našemu významnému rodákovi. Výstavu 15. října ukončíme u nás v Nepomuku, ale probíhat bude současně v obou městech. Svatý Jan svým významem již dávno přesáhl hranice českého státu, a proto se i výstava jmenuje Jan Nepomucký – Světec střední Evropy,“ uvádí Pavel Jiran. Velkoformátové obrazy s tematikou Svatého Jana vznikly v průběhu několika let na sympoziích v Plasích a od roku 2002 putují po velkých evropských městech, jako je Praha, Vídeň, Pasov nebo Brusel.
Získali jsme méně peněz, projekt ale neochudíme
„Město Nepomuk si však nemůže jen klást za zásluhu, že je rodištěm tohoto proslulého světce. Na celém projektu se rovněž musíme finančně účastnit a až pak můžeme začít čerpat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Původně jsme žádali grant o milion vyšší, a tak budeme teď nuceni vynaložit více vlastních prostředků a hledat v rozpočtu projektu úspory. V žádném případě ale nechceme projekt ochudit,“ konstatuje Pavel Jiran. Minimální udržitelnost projektu je smluvně stanovena na dobu pěti let, ale město Nepomuk samozřejmě předpokládá, že se mu ji podaří prodloužit na neurčito. „Věříme, že si projekt začne v budoucnu sám na sebe vydělávat. Hlavní roli každopádně sehraje lidský faktor,“ uzavírá Pavel Jiran. Ve spojitosti s tímto projektem získal grant i hotel U Zeleného stromu na vybudování penzionu o kapacitě 50 míst. „Těžko si lze představit rozvoj cestovního ruchu bez potřebného zázemí, tedy ubytovacích a stravovacích zařízení. Nám se v minulosti podařilo otevřít Švejk restaurant, nad kterým se teď chystáme přistavět penzion. Navíc budeme moci nabídnout i multifunkční sál s kapacitou sta míst,“ říká Radovan Sochor, majitel restaurace.

Terazkyho zámek ulehl ke spánku
Plzeňský deník – 17.10.2005
Přestože již skončila návštěvnická sezóna, na zámku Zelená Hora u Nepomuka, v sobotu se ještě naposledy otevřely jeho brány.
Roman Kočí
Klášter u Nepomuka – Dvoutakty zakouřily v sobotu na nádvoří zámku Zelená Hora. Jejich majitelé je sem přivezli ukázat posledním letošním návštěvníkům.
„Přestože nám už letos skončila turistická sezóna, o tomto víkendu jsme ještě otevřeli zámeckou bránu. U příležitosti Světového dne chůze je tu dnes mnoho turistů, a tak byla škoda před nimi zámek zamykat,“ říkal v sobotu starosta Kláštera Josef Rota. Sám se ujal vaření kávy řidičům veteránů a grogu ostatním návštěvníkům, kteří na nádvoří přijeli ukázat své skvosty.
„Je to jeden z posledních výletů před zimou, tak jsem neodolal a vyrazili jsme s naší aerovkou z roku 37,“ říká Ladislav Mayer z Rokycan. Na výlet, který s krátkou zastávkou na Zelené Hoře pokračoval až do Horažďovic, vzal i svá vnoučata. Ta potvrdila, že v autě bez střechy už není, zvláště po ránu, žádné teplo, a kožená beranice je nutností.
Zámek, který proslul i díky později zfilmovanému románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni, si v sobotu prohlédlo několik desítek návštěvníků. Měli možnost se podívat i do kanceláře legendárního majora Terazkyho, „Ony jsou tu opravdu ty kožené tapety, jak jsem o nich četla,“ divila se jedna z návštěvnic při bližším prozkoumání stěn prázdné Terazkyho kanceláře.

Proč píší spisovatelé zdarma?
Nepomucké noviny – březen 2006
Chce to určitý kus odvahy. Napsat knihu. Zveřejnit svoje jméno. Chce to moře času, pramen energie a inspirace, dobrou židli. Chce to klid a náladu. Podporu okolí. A chce to vyhovět lidem, kteří jsou ochotni knihu vydat.
Ne každý se od básniček nebo povídek do šuplíku díky své vytrvalosti, talentu i štěstí dostane až ke své první, druhé, nesmrtelné knize.
Ne každého napadne pracovat s velkým nasazením a vzdát se honoráře. O takových lidech se většinou nemluví, protože jejich volba pracovat zdarma je obvykle spojená s vnitřní skromností a své zásluhy si na vizitky nedávají. Možná mezi ně také patříte. Pak volám: „Prosím, skromnost stranou, dejte nám o sobě vědět!“ Ať skeptik v nás dostane za uši a my užasnem, abychom pak vlídněji a s větší vírou hledět do naší regionální tváře.
Pavel MOTEJZÍK (24 let, znamením Beran)
…píše knihu o Zelené Hoře a obci Klášter (kniha vyjde v dubnu 2006)
Co vás váže k Nepomuku nebo k Nepomucku?
Jsem sice z Plzně, ale moji prarodiče bydlí v obci Tojice a táta pochází z Nepomuku, i když se po svatbě přestěhoval právě do Plzně. Jezdím však na Nepomucko často a rád a Zelenou Horu mám jako jeden ze svých největších koníčků.
Když jste byl malý, chtěl jste být spisovatel?
Moc si své přání nepamatuji, ale myslím, že jsem spíše chtěl, jako každý malý kluk, jezdit tramvají nebo být kosmonaut. K psaní jsem se dostal v roce 2001, kdy byla ve sborníku jižního Plzeňska „Pod Zelenou horou“ otištěna žádost, aby čtenáři přispívali svými články. A od té doby píši pravidelně. Od listopadu všechen volný čas věnuji psaní této své první knihy, historicko-turistického průvodce o Zelené Hoře a Klášteru.
Jak vzniklo vaše rozhodnutí vzdát se autorského honoráře za tuto knihu?
Myslím, že koníček se nemůže dělat pro peníze, pokud má za něco stát. Navíc svým způsobem jsem zaplaceno dostal. Měl jsem důvod procestovat větší část naší republiky, abych viděl například velkou část původního archivu či zachráněného mobiliáře zámku Zelená Hora. A není ho zrovna málo, jak se mylně předpokládá. Některé věci byly vyndány z depozitářů po více než 50ti letech. Některé budou součástí knihy poprvé za svoji mnohasetletou historii, jiné budou poprvé otištěny v barevném provedení spolu se srovnáním dle původního umístění na černobílých snímcích zámeckých interiérů. Dopátrání mobiliáře mě stálo největší úsilí. Čtenáři se mají na co těšit. Dočtou se kupříkladu, zda opravdu existoval major Terazky z knihy Černí baroni, podívají se na unikátní neformální fotografie zelenohorské šlechty, nedozví se však, patrně, jednu důležitou věc. Jaký osud čeká Zelenou Horu v budoucnosti, neboť její další přesné využití není stále zatím známo. Kniha přinese i překvapivé informace o obci Klášter, o jejíž historii vychází první větší publikace po neuvěřitelných 77 letech, ač jde o místo více než pozoruhodné.
Na opravu zámku jste věnoval nejen veškerý autorský honorář, ale i část výtěžku z prodeje knihy. Splníte si napsáním této knihy svůj sen?
Myslím, že ano. Jen jsem nepředpokládal, že mi to bude umožněno tak brzo. Ale v souvislostí s tím se patří poděkovat za podporu především starostovi obce Klášter panu Rotovi a jeho paní, panu Brožovi a Jirkovi Berouškovi, který navíc umožňuje, aby Zelená Hora měla zdarma na internetu i svoji doménu, kterou jsem zakoupil a uvedl „do života“ včetně napsání textů…Lidí, kteří mi však pomohli je mnohem více, jsem rád, že takoví dosud jsou. Jejich jména samozřejmě uvedu v knize.

Nová kniha odhalí tajemství mobiliáře i majora Terazkyho
Plzeňský deník – 26.4.2006
Klášter – Vystudoval ekonomickou školu, ale jeho největší vášní se stala historie. Učarovala mu zejména nepomucká krajina a pověstmi a mýty opředená místa.
To, co vášnivý historik zjistil, se rozhodl nabídnout čtenářům ve své knize, chce však zároveň pomoci významným památkám přežít. O knize Zelená hora a Klášter u Nepomuku, která by měla vyjít v květnu, jsme si povídali s jejím autorem Pavlem MOTEJZÍKEM.
Co vaše kniha nabídne čtenáři?
Snažil jsem se, aby dílo bylo zejména čtivé, a tak jsem do něj zakomponoval hodně zajímavých pověstí. Ale o důkladný rozbor historie jednotlivých míst v něm nebude nouze. Dokonce jsem dohledal exkluzivní materiály a poprvé se čtenář může dozvědět, jaký je skutečný osud mobiliáře zámku Zelená hora. Dále se dozví, jak to bylo se Švandrlíkovou postavou majora Terazkyho, nahlédne také do sbírky unikátních fotografií zelenohorské šlechty. V neposlední řadě se lidé mohou hodně dozvědět i o obci Klášter, která toho může ze své historie opravdu dost nabídnout.
Kde budou moci čtenáři vaši knihu sehnat? A jak naložíte s výtěžkem z prodeje?
Sehnat knihu by neměl být problém. Měla by být k dostání v infocentrech v Nepomuku nebo v Plzni. Zpočátku počítáme s malým nákladem, ale až se publikace zaplatí, uděláme jich jistě víc. Veškerý výdělek získaný prodejem publikace půjde na opravu zámku Zelená hora.
A to jste celou publikaci sestavil sám?
Text jsem zpracovával sám, ale publikace by nevyšla nebýt pomoci lidí dodávajících mi hodnotné informace.

Sezonu na zámku Zelená Hora zahajovali Nepomučtí nezvykle
Plzeňský deník – 23.5.2006
Nepomuk – Stovky lidí z Nepomuku i okolí přilákala svatojánská pouť v Nepomuku. Pro Nepomucké to však nebyla po roce jediná příležitost kam v tento den vyrazit, svou sezonu zahajoval i zámek Zelená Hora.
Nepomucké náměstí se zaplnilo až po okraj atrakcemi, naplnily se zahrádky u restauračních zařízení, otevřely se trhy a dětem se nebývale rozzářily oči. Na velkolepou pouť vyrazlili do Nepomuku i přespolní. „Do Nepomuku na svatojánskou pouť jezdím každoročně. I když bydlím v Plané u Mariánských lázní, tahle akce mi přirostla k srdci. Vyzkoušel jsem už všechny atrakce, kromě řetízkového kolotoče a Twisteru, ty opravdu nemusím,“ sdělil nám spokojený návštěvník svatojánské pouti Lukáš KOŽUCH (na snímku).
Lidé, kteří byli přesyceni pouťového veselí vzali ruksaky, případně jízdní kola a vyrazili na výšlap na Zelenou Horu, kde se po roce otvíral Zámek. U příležitosti svatojánské pouti v Nepomuku se totiž poprvé v letošní sezoně otevřely brány zámku Zelená Hora. Po oba víkendové dny budou moci návštěvníci obdivovat krásy historické budovy v době od deseti do sedmnácti hodin. Otevření zámku obohatí i prodej prvních výtisků nového historicko-turistického průvodce s názvem Zelená Hora a Klášter u Nepomuku, který bude ve větším nákladu k dostání i v Infocentru na nepomuckém náměstí.
Fotografie: Zámek Zelená hora byl slavnostně otevřen při příležitosti svatojánské pouti v Nepomuku, na které se bavily hlavně děti.
Foto Jan Nádraský

Nepomuk zažije nabitý víkend
Plzeňský deník – 21.10.2006
Nepomuk – Akcemi nabitý víkend začíná dnes v Nepomuku a okolí. Ten začíná pětadvacátým ročníkem turistického memoriálu Jiřího Sedláčka Podzim pod Zelenou horou. „Na zítřek máme připraveny pěší trasy v délce od 6 do 50 kilometrů. Startuje se u nepomucké Sokolovny mezi 7. a 10. hodinou. Připravena je i trasa pro děti nebo starší účastníky o délce 6 kilometrů, která začíná v 9 hodin. Naplánované máme také cyklotrasy dlouhé 35 až 90 kilometrů,“ informovala včera Helena Sedláčková z Klubu českých turistů. Průběžná kontrola a cíl 15 kilometrové trasy bude v Čížkově, kde bude pro turisty přichystáno vepřové a pivní občerstvení a posvícenské koláče.
Milovníci hudby mohou večer zamířit do kostela Svatého Jakuba v Nepomuku, kde zazní spirituály v doprovodu zdejších varhan. Vrcholem dnešního programu je turistický bál, který se koná v Sokolovně od 20 hodin.
Program bude v Nepomuku pokračovat i v neděli. A to Světovým dnem chůze, jehož letošní ročník věnují Nepomučtí americkým letcům padlým v druhé světové válce. „Na neděli jsou připraveny pochody na trasách o délce 10 a 15 kilometrů. Start je v nepomucké Sokolovně mezi 8. a 9. hodinou,“ říká Sedláčková, která upozorňuje všechny účastníky akcí, že na závěr všech pochodů je čeká odměna. „Pro všechny budou připraveny pamětní listy a pro účastníky sobotních pochodů také tradiční chleba se sádlem,“ dodává Sedláčková.
U příležitosti Světového dne chůze bude v neděli 22. října mimořádně otevřen pro veřejnost také zámek Zelená Hora i nepomucké infocentrum, kde bude možné zakoupit publikaci Zelená Hora a Klášter u Nepomuku, historicko-turistický průvodce po zámku Černých baronů a obci Klášter. Kniha obsahuje 150 stran textu a 28 stran celobarevných příloh a také přes 150 stran fotografií a kreseb. Další podrobné informace o kulturním programu nejen na tento víkend naleznete na internetových stránkách www.nepomucko.cz. v části kultura.
Fotografie: Zámek Zelená Hora přivítá o tomto víkendu své poslední letošní návštěvníky. Pracovníci zámku už se na jejich příchod chystají.
Památky se mohou změnit v luxusní hotely
MF DNES – 09.01.2007 – TOMÁŠ BLAŽEK:
Ledeč nad Sázavou, Police – Navštivte pětihvězdičkový hotel Hrad Ledeč nad Sázavou! Krásný výhled na romantické údolí je samozřejmostí, špičkové služby zajištěny. Ovšem – levné to nebude. Že takový hotel neexistuje? Zatím sice ne, ale budoucí roky mohou všechno změnit. O dvě významné historické památky v kraji má zájem francouzsko-lucemburská společnost CCEC.
Už řadu měsíců vyjednává o možnosti dlouhodobého pronájmu hradu v Ledči nad Sázavou, nebo zámku v Polici u Jemnice. Firma má v úmyslu památky za peníze z Evropské unie nákladně zrekonstruovat a potom je provozovat jako luxusní čtyř až pětihvězdičkové hotely.
„Zástupce společnosti CCEC navštívil zámky v Ledči a v Polici a setkal se starosty obou obcí. Uvažovali jsme i o dalších zámcích na Vysočině, ale ty byly vyhodnoceny, že nesplňují kritéria CCEC. Stále vyhodnocujeme možnosti realizace, měli bychom se rozhodnout alespoň pro jeden z těchto zámků během dalších měsíců,“ napsal MF DNES tuzemský zástupce společnosti CCEC Pierre Metge.
Zatím však ani v jednom případě jednání o případném pronájmu nepokročilo k podpisu smlouvy. „Se společností CCEC jednáme a budeme znovu jednat, o pronájem hradu mají zájem už delší dobu,“ potvrdil však starosta Ledče nad Sázavou Stanislav Vrba.
Pro město by mohla CCEC vyřešit problém s rekonstrukcí hradu. „Jsme si vědomi, že tempem, jakým hrad opravujeme, bychom ho nedokázali dát dohromady ani za dvě stě let. Odhad peněz nutných k rekonstrukci je půl miliardy korun,“ dodal Vrba.
Mohutný ledečský hrad je ze tří čtvrtiny majetkem města a ze čtvrtiny vlastnictvím ledečské soukromé firmy Aquacomp Hard. Jednatel firmy Josef Zikmunda se zatím k reálnosti projektu CCEC staví spíše zdrženlivě. „Oni jsou soukromá firma, my taky, a nějaké bezúplatné převody hradu, nebo zapůjčení na 60 let nepřipadají z naší strany v úvahu. Ale když se bude ten projekt o něco opírat, a ne jen o sliby, můžeme se o tom bavit,“ řekl Zikmunda.
Hotely z hradů či zámků by se měly stát součástí sítě podobných luxusních zařízení pro bohatou klientelu po celé střední Evropě. Firma CCEC má v tuzemsku zatím pouze jednoho zástupce, experta na evropské fondy Pierre Metge.
V České republice společnost zahájila své aktivity přibližně před čtyřmi roky, kdy se začala zajímat o zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku. Ten svým románem Černí baroni proslavil Miroslav Švandrlík. Ani déle než tři roky trvající jednání tam však dosud nevedla k dohodě obou stran.
Obec Klášter, které Zelená Hora patří, firmě CCEC loni v září vypověděla už uzavřenou smlouvu o budoucím pronájmu památky pro údajné neplnění termínů a souvisejících závazků z francouzské strany.
Starosta: Mají přijít s něčím novým, tak uvidíme
Nyní však bude obec Klášter s firmou CCEC opět jednat. „Usnulo to, ale teď se to obnovuje, 15. ledna máme mít jednání. Dali jsme jim výpověď, nechtěli nám dát garance, jaké obec chtěla. Teď mají přijít s něčím novým, tak uvidíme,“ řekl klášterský starosta Josef Rota. Podle dostupných informací má firma CCEC v plánu zřídit v Maďarsku, Česku, Slovensku a Slovinsku vždy po pěti až patnácti hotelových objektech a pro každou z těchto zemí chce pro své záměry získat z Evropské unie zhruba 0,7 miliardy eur. Poradcem firmy CCEC v tuzemsku je někdejší šéf České centrály cestovního ruchu Karel Nejdl.
„Firma má aktivity i na Slovensku a v Maďarsku, kde jsou, pokud vím, ve stejné předrealizační fázi jako v České republice. Síť hotelů je v podobě projektu vytvořena už dlouho, ale ještě nebylo nikde nic otevřeno,“ řekl Nejdl.
Foto popis| ZÁMEK V POLICI. Zahraniční společnost CCEC má zájem i o gotickorenesanční zámek v Polici.
Foto autor| FOTO: ARCHIV MAFA – LUMÍR SCHULZ
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – českomoravska vrchovina
Záchrana památek je boj s časem a o peníze
MF DNES 2.02.2007 – (ČTK) – str. 01
Plzeň – Města v kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla opravit všechny památky, které to potřebují. Radnice i krajský úřad vydávají každoročně na záchranu a opravy miliony korun z vlastních rozpočtů, spoléhají se i na dotace a granty. V téměř neřešitelné situaci se ale ocitají malá sídla, která vlastní velké památky v havarijním stavu, mnohdy zdevastované za minulého režimu.
„V Plzni není žádný investor, který připravuje demolici památky, nemusím se třást, že by nějaká zanikla kvůli expanzi obchodních domů,“ říká šéf památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič.
V Plzni podle Maroviče také není žádný památkový objekt, který by byl v havarijním stavu a hrozil zřícením. Přitom po revoluci v roce 1989 bylo v krajské metropoli 42 památek s vyhlášeným havarijním stavem, mnohé z nich v centru města. Společně s majiteli se památky postupně opravují. Město vypisuje granty na opravy. Soukromí vlastníci mohou žádat o příspěvek na opravy fasád, oken a podobně.
Kromě několika milionů korun v grantech Plzeň opravuje vlastní památkové objekty i ze svého rozpočtu. Jednou z největších investic poslední doby je rekonstrukce Měšťanské besedy, která vrátila budově její původní secesní podobu. Zbývá dokončit poslední etapu – město přijdou opravy celkem na 300 milionů. Loni město dokončilo několikamilionové opravy budovy divadelních skladů – stavby architekta Hanuše Zápala z roku 1924. Rozsáhlé opravy skončily loni také na sto let staré novorenesanční budově právnické fakulty. Opravy přišly zejména stát a univerzitu na 66 milionů.
Mnohé památky se dostaly na pokraj zkázy a jsou nemalou zátěží pro rozpočty obcí. Starý Plzenec u Plzně, kterému patří dominanta kraje hrad Radyně, investoval do opravy havárií postupně přes 20 milionů korun, stejnou sumu dal i stát. Až na stovky milionů se odhadují rekonstrukce rozsáhlých klášterních komplexů v Chotěšově a Pivoni.
Klášter v Chotěšově byl v roce 2003 zařazen mezi stovku nejvíce ohrožených památek světa. Kláštera v Pivoni se ujalo občanské sdružení, jež několik let odstraňovalo havárie, včetně zříceného křídla, další roky zaberou úpravy do využitelné podoby.
Peníze pro zámecký komplex Zelená Hora u Nepomuku hledá i malá vesnička Klášter. „Investujeme ročně z vlastních peněz 300 tisíc korun, zhruba jedním milionem přispívá pravidelně ministerstvo kultury,“ uvedl loni starosta Pavel Rota. Peníze stačí jen na nejnutnější opravy a havárie. Obec se zámek marně snaží pronajmout. Na solidního partnera zatím neměla štěstí.
Kritický stav některých památek a nedostatek peněz na jejich opravy donutil loni plzeňské biskupství k úvahám o prodeji některých zchátralých kostelů.
Foto popis| Opravená Měšťanská beseda
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – plzeňský kraj
Zelená Hora stále čeká
Obec Klášter dá francouzským zájemcům o zámek poslední šanci
David Laštovka
Plzeňský deník – 16.3.2007
Klášter: „Už tři roky se vlečou jednání představitelů obce Klášter s francouzskou firmou CCEC o pronájmu legendárního zámku Zelená Hora. Francouzi by zde rádi vybudovali hotel.
„Loni v srpnu jsme s nimi přerušili jednání, protože nehodlali splnit některé podmínky, na kterých nám hodně záleželo“, uvedl starosta Kláštera Josef Rota. Mezi zmíněné podmínky patřilo například stanovení závazného termínu oprav zámku. Firma trvala na termínu pouze orientačním.
Na doporučení hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna obec s cizinci začátkem letošního roku jednání obnovila a současné době si zjišťují, jaká je zde čistota vody, životního prostředí či zda se v okolí nebude stavět nějaká továrna. Do poloviny dubna by se tyto náležitosti mezi námi měli upřesnit. „Francouzům dáváme poslední šanci, buď se dohodneme a v létě se podepíše smlouva, anebo už s nimi dál jednat nebudeme,“ dodal rezolutně starosta.
Firma ze země galského kohouta je momentálně jediným zájemcem. „Jednání pokračují, takže nám přijde netaktní, abychom za zády vyjednávali ještě s někým jiným,“ vysvětlil Rota. Pokud se obě strany nedohodnou, bude i nadále objekt postupně opravovat obec. „Vědu bychom z toho nedělali. Nemáme kam spěchat,“ uvedl starosta s tím, že v letošním roce se obci podařilo získat od ministerstva kultury na opravu zámku milionovou dotaci. „My k tomu z našeho rozpočtu přidáme tři sta tisíc korun a pohneme s fasádou na nádvoří,“ doplnil věcně.
Obci byl zámek v restituci vrácen v roce 2003, od té doby se ho snaží Klášter vzhledem ke svému nízkému rozpočtu pronajmout. Zatím však nemá štěstí. V minulosti si památku pronajal německý podnikatel, záhy se ukázalo, že je to podvodník stíhaný policií. Před čtyřmi roky měla o objekt zájem česká firma. Její jednatelka se ovšem i přes zákaz na zámek nastěhovala a ubytovala zde podezřelé lidi. Hned poté navázala obec jednání se zmíněnou francouzskou společností. Zámek Zelená Hora se proslavil nálezem Rukopisu zelenohorského a pochopitelně i jako dějiště satirického Švandrlíkova románu Černí baroni.
Zájemci o zámek Zelená Hora:
Česká firma, její jednatelka nastěhovala do zámku podezřelé lidi.
Německý podnikatel,ukázalo se, že je to podvodník stíhaný policií.
Francouzská firma
Foto: Stane se ze zámku Zelená Hora kongresový hotel? Jasno by mělo být do léta.
JERIE KRESLÍ ČESKOU ŠIFRU MISTRA LEONARDA
16.05.2007 – www.komiks.cz
Sotva několik dní poté, co byla vydáním alba úspěšně zakončena sedmiletá práce Karla Jerieho na komiksu Oidipus Rex (jak sám říká: „Měl jsem dost času doladit celý příběh a také tisk dopadl, myslím, výborně – takhle jsem si to představoval.“), začíná znova kreslit. Scénář o mysteriózním pátrání po pravosti Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského se šokujícím odhalením na závěr píše Tomáš Hibi Matějíček, album o rozsahu 48 stran vyjde opět v Garamondu.
[Sakyk]
zdroj http://www.komiks.cz/ (jako kratka zprava na uvodni strance)
Zelená Hora v rukou prezidenta
Nepomucké noviny – červenec 2007
Před časem vydaná publikace Zelená Hora a Klášter u Nepomuku se dostala do rukou prezidenta České republiky Václava Klause. Knihu mu s přáním k narozeninám zaslal její autor Pavel Motejzík. Tuto publikaci pan prezident přijal s radostí a odpovědí: „Vážený pane Motejzíku, děkuji za Váš dopis a za Vaše milé přání k narozeninám. Máte pravdu, darů dostávám opravdu mnoho – leckdy velmi kuriózních – ale ten od Vás patří k těm, které opravdu potěší. Odvezl jsem tuto publikaci do Lán a ve chvílích klidu si ji budu s radostí pročítat. Přeji hodně zdraví a spokojenosti“.
Václav Klaus

Dopis pro prezidenta:
Vážený pane prezidente,
k Vašim blížícím se narozeninám dne 19. června 2007 Vám přeji nejen mnoho pevného zdraví, úspěchů ve Vaší zodpovědné úloze prezidenta republiky, či spokojenosti a štěstí, ale zároveň i dostatek volného času na své záliby a blízké.
Za léta ve svém úřadu dostáváte jistě při různých příležitostech spoustu cenných a vzácných darů z mnoha zemí. Můj dar není vzácný ani cenný, není z jiného století či světadílu, je však vyprávěním o rodném kraji Vašich předků včetně města Nepomuku, jehož čestným občanem jste se před několika lety stal. Proto věřím, že tato malá publikace najde skromné místo jak ve Vaší knihovně, tak snad jednou i ve Vaší mysli, až se rozhodnete si ji přečíst.
Rádi Vás opět na Nepomucku spolu s Vaší chotí přivítáme, například již 25. 8. 2007, kdy se od 14:00h uskuteční v nepomucké galerii slavnostní vernisáž obrazů akademického malíře Augustina Němejce (1861-1938), tvůrce opony plzeňského divadla. Není bez zajímavosti, že právě v rodině Němejců se Váš otec vyučil na nepomuckém náměstí obchodním příručím.
V dokonalé úctě
Pavel Motejzík
Příloha: kniha Zelená Hora a Klášter u Nepomuku
Peníze EU na Plzeňsku půjdou hlavně na silnice
Deníky bohemia 1.7.2007
Na větší silnice, čistírny, kanalizace, ale i krajské divadlo či galerii budou chtít v letech 2008 až 2013 peníze z EU města, obce i Plzeňský kraj. Posun čerpání dotací až v příštím roce nepůsobí obcím problémy.
Nebojí se, že by na ně zbylo méně peněz, ani toho, že by akce nestihly a dotace pak musely vracet. Pouze obce, které musejí postavit do roku 2010 čistírny podle norem EU neví, zda termín stihnou a nebudou muset platit pokuty. Vyplývá to z ankety ČTK.
„Do cestovního ruchu půjde v letech 2008 až 2013 přibližně 1,3 miliardy korun,“ řekla krajská radní pro tuto oblast Olga Kalčíková. „Plánujeme požádat o peníze na dokončení přestavby domu Prusík za 130 milionů korun,“ řekl ředitel Léčebných lázní Konstantinovy Lázně Petr Kroupa. Podnikatelé mohou získat 36 procent, obec až 75 procent nákladů.
Plzeň bude podle Kalčíkové žádat peníze na revitalizaci nábřeží, rozšíření zoologické zahrady, Klatovy chtějí 100 milionů korun na obnovu městských lázní. Jihoplzeňská obec Klášter chce se soukromníkem vybudovat hotel na zámku Zelená Hora.

kompletní text zde:
http://boleslavsky.denik.cz/ekonomika/plzen_penize_eu20070701.html
Zámek Zelená Hora získali Francouzi
Deník Právo: 19.09.2007 – Ivan Blažek – str. 12
Zámek Zelená Hora, který proslavil Rukopis zelenohorský i Švandrlíkovi Černí baroni, získala do nájmu francouzská firma CCEC. V plánu je hotel, kulturní i sportovní centrum. „Nájemní smlouva je uzavřená,“ řekl Právu Josef Rota (SNK), starosta obce Klášter, která komplex vlastní. „Bude platit 60 let, ale zbývá splnit dvě podmínky. My máme do konce roku zajistit od Vojenských lesů pozemky v okolí zámku, Francouzi musejí do 29. září zaplatit zálohu,“ upozornil Rota. Výši jistiny nechtěl prozradit, podle údajů na internetu jde o zhruba 2,4 miliónu. Starosta zatím nechce zveřejnit ani výši nájmu.
A navrch pivovar
O budoucnosti Zelené Hory se bude rozhodovat i v Bruselu. „Pokud nájemce nezíská dotace z Evropské unie na rekonstrukci, bude moci od smlouvy odstoupit,“ uvedl Rota. Jestliže vše poběží podle plánu, bude po 60 letech záležet na obci, co s areálem udělá dál. „Smlouva sice Francouzům zaručuje předkupní právo, ale zatím o prodeji neuvažujeme,“ podotkl Rota. Ve smlouvě je závazně zakotveno i budoucí využití komplexu. „To zahrnuje ubytovací kapacity, sportovní i kulturní aktivity,“ sdělil starosta. Novodobé armádní přístavby zřejmě zmizí, naopak se počítá s obnovou pivovaru ve zpustlém Šternberském dvoře. Už tento týden by se na Zelené Hoře měli objevit architekti a začne příprava konkrétního projektu. Své si řeknou i památkáři. „Je třeba zachovat všechny historické konstrukce, nebo je odpovídajícím způsobem nahradit,“ sdělila Jana Richterová z Národního památkového ústavu v Plzni.
Zelenou Horu poprvé proslavili katoličtí páni, kteří se zde spikli proti Jiřímu z Poděbrad. Do dějepisu se zapsala i v 19. století díky nálezu proslulých rukopisů. Černí baroni z technických praporů zde sídlili v 50. letech, armáda památku devastovala po celou socialistickou éru.
„My jsme zničený zámek získali v roce 1991, ale až do roku 2002 jsme s ním nemohli kvůli nevyjasněným restitucím nic dělat,“ připomněl starosta. Následné rekonstrukce už spolykaly 20 miliónů. „My jsme hradili 10 až 30 %, zbytek tvoří státní dotace,“ doplnil. V areálu je několik výstav, které jsou přístupné o víkendech od května do září.
Foto popis| Budoucnost zámku na Zelené Hoře se začíná vyjasňovat.
Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek
Regionální mutace| Právo – Plzeňský kraj

Francouzi zaplatili zálohu za zámek na Zelené Hoře
Deník Právo 03.10.2007 – Ivan Blažek – str. 13
První ze tří podmínek, které mají zajistit lepší budoucnost proslulého zámku Zelená Hora, je splněna. Francouzská společnost CCEF již zaplatila vlastníkovi komplexu, obci Klášter, zálohu – přesně tak, jak to požaduje již uzavřená nájemní smlouva. Deníku Právo to potvrdil starosta Kláštera Josef Rota (SNK). O výši zálohy starosta mluvit nechce, pravděpodobně se ale jedná o částku kolem 2,4 miliónu korun.
„Smlouva má však ještě další dvě rozvazující podmínky,“ upozornil Rota. „Obec musí letos zajistit od Vojenských lesů pozemky na Zelené Hoře. A investor může odstoupit od svého záměru, pokud nezíská do konce příštího roku dotaci z Evropské unie na rekonstrukci zámku,“ upřesnil Rota.
Se splněním druhé podmínky zřejmě nebudou problémy. „Kupní smlouva na prodej zelenohorského zámeckého parku obci Klášter se připravuje a my jsme připraveni ji do konce roku uzavřít,“ řekl Právu Jiří Kšica, správní náměstek Vojenských lesů a statků ČR. „Cena je stanovena znaleckým posudkem, bude se pohybovat ve statisících,“ dodal Kšica.
Na Zelené Hoře Francouzi plánují hotel, kulturní i sportovní centrum. Podle smlouvy mají mít celý komplex v nájmu šedesát let, pak bude záležet na obci, jak se zámkem naloží dál. Pokud by ho chtěla prodat, bude mít CCEF předkupní právo. Zelená Hora se zapsala do dějin i do pokladnice českého humoru. V patnáctém století zde katoličtí páni uzavřeli komplot proti Jiřímu z Poděbrad, v devatenáctém století ji proslavil nález podvržených rukopisů.
Novodobou popularitu zajistili zámku Černí baroni Miroslava Švandrlíka, pro památkově chráněnou stavbu však znamenalo půlstoletí armádní správy éru devastace.
Regionální mutace| Právo – Plzeňský kraj

Zelená Hora za pár let nabídne luxus
MF DNES 02.11.2007 – (ban) – str. 01
Nepomuk – Zchátralý zámek Zelená Hora u Nepomuku, známý především jako dějiště slavné Švandrlíkovy knihy Černí baroni, se do čtyř let změní v luxusní místo zábavy a odpočinku. Francouzská Společnost hradů a zámků centrální Evropy, která má areál v nájmu, chce totiž na Zelené Hoře vybudovat pětihvězdičkový hotel, restauraci a fitness. „Rádi bychom obnovili i provoz pivovaru v nedalekém Šternberském dvoře,“ uvedl šéf firmy Christian Dromard. „Zelená Hora leží nedaleko od Plzně a místní pivo je dominantním kulturním odkazem regionu. Proto bychom rádi s tímto nápojem náš projekt spojili,“ vysvětlil Dromard.
V areálu by kromě hotelu se zhruba 70 pokoji mělo být i zařízení pro pivoterapii. „Na aktivity wellness bychom využívali produkty, které jsou součástí výroby piva nebo jsou od ní odvozené. Podobná zařízení existují také s využitím vína,“ upozorňuje Christian Dromard. Restaurace se chce zaměřit na pokrmy využívající pivo. Kromě zámku ožije také objekt bývalého pivovaru ve Šternberském dvoře. „Pivovar obnovíme, vařit by se mělo podle tradičních metod,“ popsal Dromard. Bude tu rovněž kulinářská akademie, zaměřená také na pivo. Bude vzdělávat a zdokonalovat již vystudované kuchaře a stážisty. Společnost hradů a zámků má zámek v pronájmu na 60 let od obce Klášter. Přestavba bude podle odhadů trvat tři roky, zařízení by mělo začít sloužit v roce 2011. „Aktivity budou postupně narůstat a za pět let bychom měli dosáhnout plného provozu. Ročně očekáváme padesát tisíc návštěvníků,“ nastínil Dromard. Komplex bude zaměstnávat zhruba 110 stálých pracovníků.
Finanční náklady dosáhnou 700 milionů korun. Společnost by chtěla získat dotace z evropských strukturálních fondů. Společnost hradů a zámků hodlá rozvíjet a provozovat řetězec pětihvězdičkových hotelů a komplexů, umístěných ve velkých zámeckých objektech ve střední a východní Evropě. „Do deseti let bychom rádi vybudovali zhruba čtyřicet takových hotelů v celé oblasti,“ informoval Dromard.
Foto popis| DOMINANTA. Zámek Zelená Hora na Nepomucku.
Foto autor| FOTO: ARCHIV
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – plzeňský kraj

Zelená Hora se promění v hotelový zámek s pivovarem
Pivní.info 2007 – listopad 2007
Částku 700 milionů korun chce v příštích pěti letech investovat nový nájemce zámku Zelená Hora na Plzeňsku do rekonstrukce historického komplexu. V hlavním objektu vybuduje pětihvězdičkový hotel, restauraci, bar, salon a fitness. V nedalekém Štenberském dvoře, bývalém pivovaru z 19. století, obnoví výrobu piva.
Současně nájemce zprovozní lázeňské zařízení a kuchařskou akademii neboli školu pro vzdělávání šéfkuchařů i veřejnosti. Ročně hodlá do areálu, svázaného s tématem piva jako luxusního výrobku pro vyšší gastronomii, přilákat 50 tisíc návštěvníků.
Zahájit provoz hotelu a ostatních turistických zařízení chce společnost od roku 2011. Délku stavebních úprav odhaduje na dva roky. Slibuje práci 110 stálým zaměstnancům pro zajištění běžného provozu a zhruba stejnému počtu subdodavatelů. Pracovní místa nabídne obyvatelům Nepomucka a Plzeňského kraje. „Celkový objem výplat, které při běžném provozu vyplatíme dosáhne ročně 54 milionů Kč. Z 80 procent se vrátí do místního a regionálního hospodářství,“ uvedl generální ředitel společnosti CCEC Christian Dromard, který se ve Francii zabývá renovací historických památek už 30 let.
Zhruba za 27 milionů korun budou ročně nakupovat potraviny zámecká restaurace a restaurace ve Šternberském dvoře. Asi třetinu nákupu jsou připraveny realizovat u místních producentů.
Společnost se zaměří na domácí i zahraniční klienty s kratšími pobyty zhruba tři, čtyři až pět dnů. Doplňkovými aktivitami by měl podle Dromarda být lov i golf v okolí Plzně. „V současné době zpracováváme technické materiály a vybíráme architektonickou kancelář. Uzavřenu máme předběžnou dohodu s Lesy ČR o vyčištění a menších úpravách lesa mezi zámkem a dvorem,“ dodal.
Rekonstrukce zámku na Zelené Hoře je jeden ze zhruba 40 podobných projektů, které chce CCEC realizovat ve střední Evropě. V Česku je jich asi deset. „Každý bude zaměřen na nějaké téma. Zelená Hora a pivo jsme volili kvůli těsné blízkosti k Plzni. Z piva chceme udělat luxusnější výrobek i pro vyšší gastronomii,“ dodal Pierre Metge, člen projektového týmu.
Na projekt renovace zámeckého areálu se firma CCEC, registrovaná ve Francii jako společnost s ručením omezeným, pokusí získat prostředky z evropských strukturálních fondů ve výši 35 až 50 procent cílové částky. „Dalším zdrojem financování bude kombinace kapitálového financování a dlouhodobého úvěru,“ dodali zástupci CCEC. (Týden)

Nová výstava v Nepomuku přiblíží zámek Zelená Hora
06.03.2008 – (ček) – Kultura – kraj Plzeňský – str. 06, MF DNES
Nepomuk – Novou expozici, která se bude věnovat historii zámku Zelená Hora, připravuje na letošní sezonu muzeum v Nepomuku. Autorem výstavy je Pavel Motejzík. Slavnostní otevření expozice je naplánováno na 5. dubna společně se zahájením nové turistické sezony.
„V nepomuckém muzeu mohou návštěvníci vidět rovněž stálé expozice selské jizby a měšťanské místnosti i expozici, vztahující se ke svatému Janu Nepomuckému. Lze rovněž zavítat do galerie, kde bude přístupná stálá expozice obrazů nepomuckého rodáka Augustina Němejce,“ slibuje vedoucí muzea Jana Benediktová.
Ačkoli do zahájení turistické sezony a tím i do otevření stálých expozic zbývá ještě měsíc, má nepomucký stánek múz co nabídnout i nyní. „Každý měsíc probíhají v Malé galerii, která je spolu s Městským muzeem a Galerií Nepomuk také součástí komplexu kulturního a informačního centra, výstavy různých umělců,“ říká Jana Benediktová. „Teď tu vystavoval plzeňský výtvarník Milan Ďuriš své Obrazy ze tmy,“ dodává vedoucí muzea a zve na vernisáž výstavy nové, která proběhne dnes od 17 hodin. „Na této výstavě budou představena výletní a poutní místa našeho kraje na pohlednicích ze sbírky Bohuslava Šotoly,“ sděluje Jana Benediktová.

Svatý Vojtěch se pomodlil za vláhu a hora se zazelenala
26.03.2008 – LUDĚK KRČMÁŘ – Kraj Plzeňský – str. 04
Po stopách sv. Vojtěcha seriál MF DNES
Už při cestě na známou Zelenou horu nad Nepomukem se nad špýcharem nachází silně poškozená Boží muka. Jedná se o železný kříž zapuštěný v kamenném podstavci. Místu se říká U Vojtěcha. Samotná Zelená hora patří mezi nejkultovnější místa Plzeňska a mezi nejznámější poutní místa Čech. Prolíná se zde kult sv. Vojtěcha s mariánskou úctou. Pověst praví, že zde sv. Vojtěch, když procházel zdejším krajem, pronesl modlitbu za českou zem. Začalo pršet a vrch se zazelenal, odtud název Zelená hora.
Nepomučtí cisterciáci zde postavili asi na přelomu 70. a 80. let 13. století kostel, jehož jádro obsahuje nynější svatyně, původně snad zasvěcená sv. Vojtěchu. Je více než pravděpodobné, že to byli právě mniši ze zdejšího kláštera, kteří hojně rozvíjeli svatovojtěšský kult v okolní krajině, plné světcových „stop“. V roce 1419 byl vrchol obsazen husity a místo bylo nazváno dokonce Horou Olivietskou. Po husitských válkách zde byl vybudován Hynkem Krušinou ze Švamberka hrad, do jehož kaple byla údajně umístněna milostná socha Panny Marie, zachráněná po zpustošení cisterciáckého kláštera, kde se již před tím těšila mimořádné úctě. Zelená hora se stává mariánským poutním místem s úctou k tzv. Zelenohorské Madoně. Podrobný popis jejího kultu a její osud však není předmětem našeho vyprávění. Nový hradní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl zbudovaný v roce 1464. V chrámu byl usazen žulový balvan s údajnými stopami sv. Vojtěcha, které tu zanechal při své motlitbě o vláhu. Jeho kult připomínala i dřevěná socha sv. Vojtěcha z doby okolo roku 1500, umístěná původně v oltářní skříni. Je dokladem pěstovaného vztahu rodu Šternberků ke kultu tohoto světce. Místo se stalo v 15. i 16. století poutním a směřovalo k němu množství procesí.
V roce 1688 byl kostel rozšířen, protože již nedostačoval přílivu poutníků, kteří se množili i díky rozvíjejícímu se kultu sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1948 přejala Zelenou Horu armáda a kopie uctívané sochy PannyMarie byla v 50. letech přenesen do kostela v Neurazech. Dnes se v prázdném interiéru kostela nachází kromě kamene se stopami sv. Vojtěcha i barokní socha světce ze zámeckého nádvoří.

Za černými barony
12.08.2008 – (her) – Region čechy – str. 13 – MF DNES
NEPOMUK – Organizované prohlídky s výkladem i do veřejnosti běžně nepřístupných prostor zámku na Zelené Hoře u Nepomuka, známého především jako dějiště Švandrlíkova románu Černí baroni, se uskuteční ve dnech 16. – 17. srpna.
Vůbec poprvé se budou moci návštěvníci dostat i do zámeckých sklepení, vězení Černých baronů či zámecké kaple svatého Antonína Paduánského. Poprvé od konce 2. světové války proběhnou krátká umělecká vystoupení přímo v divadelním sále jako součást prohlídkového okruhu. Začátky prohlídek od 10 hodin každou půlhodinu až do 12.30, odpoledne od 14 až do 16.30 hodin na nádvoří.
Délka prohlídky zámku je zhruba hodinu, maximální počet osob ve skupině je 40 návštěvníků. Nabídnuty budou i individuální prohlídky zelenohorského kostela s monumentální expozicí Stavby ve stavbě, a bývalé konírny s výstavou k historii zámku. Po celý víkend bude umožněna i návštěva Muzea Nepomuk s expozicí Zelená Hora a Černí baroni.

Dějiště Černých baronů lze vidět zřejmě naposledy
16.08.2008 – (jn) – Kraj Plzeňský – str. 04 – MF DNES
Tip na výlet
Zelená Hora – Vojín Kefalín nebo major Haluška, řečený Terazky – postavy neochvějně spjaté se zámkem na Zelené Hoře. O víkendu budou mít návštěvníci zřejmě poslední příležitost spatřit původní stav místa, kde se tito hrdinové z románu a filmu Černí baroni zrodili. Zelenou Horu totiž čeká přeměna v kongresový hotel.
Proto se ještě předtím na vrchu nedaleko Nepomuka uskuteční ojedinělá akce s názvem Zelená Hora křížem krážem, během níž se naskytne pohled do dosud nepřístupných prostor.
Turisté, kteří na Zelenou Horu zavítají, budou moci dnes i zítra od 10 do 16.30 hodin nahlédnout do zámeckého sklepení, do údajného vězení Černých baronů, nebo do kaple svatého Antonína Parduánského pod zámkem. Prohlídky doplní i divadelní představení.
Zelenou Horu nejvíce proslavil román Miroslava Švandrlíka Černí baroni a jeho následné zfilmování. Známý snímek s Ondřejem Vetchým a Pavlem Landovským v hlavních rolích zdánlivě věrně popisuje pomocné technické prapory, které měly za minulého režimu na zámku působit. To však odmítá spolupořadatel akce Pavel Motejzlík: „Černí baroni na Zelené Hoře ve skutečnosti nikdy nepůsobili, ač děj románu se tu přímo odehrává.“
Mezi další podobné kontroverze, které doprovází pověst zámku, patří Rukopis zelenohorský. Jeho náhlé objevení v době Národního obrození považuje většina odborníků za podvrh.
Právě problematice rukopisů se bude věnovat doprovodná přednáška České společnosti rukopisné v nepomuckém muzeu, kterou je možné navštívit dnes od 19 hodin.

Zelená Hora křížem krážem a automatická kresba ARTRELAX
Plzeňský deník – 26.8.2008
16. a 17. srpna 2008 zavítali návštěvníci Zelené Hory také do kaple sv. Antonína Paduánského. Mnozí se poprvé na tomto vzácném místě seznámili s kresbami Evy Suttnerové, která od roku 2006 přibližuje možnosti automatické kresby rovněž pedagogům, protože je přesvědčena, že spontánní, automatické a intuitivní kreslení patří do rodin i do škol. Pomáhá totiž lidem nalézat tolik potřebný klid, podporuje osobní růst, talent a usnadňuje komunikaci. Pozornost návštěvníků Zelené Hory podpořila tento záměr.
Dospělí i děti s přirozeným zájmem prohlíželi vystavené obrazy, knihu Automatická kresba ARTRELAX i pracovní sešity s inspirativními kresbami k dotváření ARTRELAX 1 a 2. Do svých domovů si odnášeli obrázky, z nichž vnímali pozitivní energii, která byla ovšem tentokrát mnohem více umocněna právě posvátným místem. Spokojenost návštěvníků v kapli sv. Antonína Paduánského byla poděkováním také organizátorům celé akce, kteří pro ukázky automatické kresby vybrali opravdu velmi vhodné prostředí.
Zámek Zelená Hora prochází náročným obdobím. Jako i mnoho jiných památek se snaží ubránit nepříznivým vlivům, které prohlubují poškození vzácné stavby. Popřejme jí, aby se dostala do citlivých rukou lidí, jimž úcta ke kulturnímu dědictví zůstává uložena v srdci po celý život.
Příští veřejné kreslení se uskuteční v zámecké galerii na Rochlově 30. 8. 2008 jako součást Dožínek, které budou obohaceny kulturním programem. Věřme, že i tato akce pomůže objektu v jeho oživení z téměř zničené podoby. Více informací a fotografií na www.ARTRELAX.net nebo zde zelenahora.rajce.idnes.cz

Barony vystřídají kuchaři
14 dní – Regionální čtrnáctideník – 1.9.2009
Klášter – Přes 2200 lidí si nenechalo ujít zřejmě poslední prohlídku běžně nepřístupných částí zámku Zelená Hora u Nepomuku. Ty se konají zpravidla jednou až dvakrát za rok. Letos byli jediné 16. a 17. srpna. Příští rok se nemusí opakovat. Zámek proslavený filmem Černí baroni si chce totiž od obce Klášter na 60 let pronajmout francouzská společnost CCEC. Bude z něj dělat kongresový hotel.
Zámek je v sezóně otevřený každý víkend. K vidění je ovšem vždy jen kostel Nanebevzetí Panny Marie, konírna, první zámecké patro a místo, kde byl v roce 1817 objeven Zelenohorský rukopis. „Při mimořádných prohlídkách se otevírají i další části. Letos to byly třeba sklepy, vězení černých baronů, kaple Antonína Paduánského a bývalé zámecké divadlo,“ uvedla za pořadatele Božena Rotová.
Prohlídky zámku byly komentované a hrálo se divadlo. I když v první den akce neustále pršelo, přišlo přes 700 lidí. Druhý den dvakrát tolik. Pořadatele to mile překvapilo.
Zisk z akce investuje Klášter jako obvykle zpět do zámku. Vlastní ho od roku 1991, kdy jej převzalo od ministerstva obrany. „Chtěli jsme ho, protože patří k obci a měli jsme tehdy kanadského investora na jeho opravu. O něj jsme ale přišli, protože se pak 12 let řešily restituční nároky, a my tedy se zámkem nemohli disponovat. I tak jsme ale do něj muselí dávat dva miliony korun“, uvedl starosta Kláštera Josef Rota.
Teď jedná Klášter s Francouzi, kteří už představili podnikatelský záměr, ale dočasné převzetí ještě nepotvrdili. „Na uzavření smlouvy je čas do konce roku. Do té doby jim zámek rezervujeme,“ dodal Rota, který odhaduje, že úplná rekonstrukce zámeckého komplexu může stát až miliardu korun. Kromě hotelu chce CCEC obnovit v přilehlém Šternberském dvoře pivovar a založit kuchařskou akademii.

Francouzi se na Zelenou Horu nehrnou
Deník Právo – 05.05.2009
Přestavba proslaveného zámku na luxusní hotel vázne, investor neplní jeden termín za druhým. Plány na rekonstrukci slavného zámku Zelená Hora u Nepomuku dostávají stále povážlivější trhliny. Francouzská asociace CCEC, která proklamuje záměr přestavět zchátralou památku na luxusní hotel, nedodržela další termín.
Do konce března měli Francouzi podle dohody s obcí Klášter, které zámek patří, získat územní rozhodnutí. „Nestačili to, termín jsme jim prodloužili do konce června,“ řekl Právu tamní starosta Josef Rota (SNK).
Územní řízení sice už začalo, ale je přerušené. „Musejí dodat některé chybějící podklady,“ podotkl Jiří Levý z odboru výstavby nepomucké radnice.
Posouváním termínů začíná být celý projekt pověstný. Obec s investorem jedná už více než pět let. V roce 2007 s ním sice uzavřela dlouhodobou nájemní smlouvu na šedesát let, ta má však některé podmínky, které doposud nejsou splněné.
Už loni měla společnost CCEC získat dotace na sedmisetmiliónovou rekonstrukci, ani o ně však nepožádala.
Jako nový krajní termín a to jak na podání žádosti o dotaci, tak na získání pravomocného stavebního povolení, si obec stanovila konec tohoto roku. „Pokud se do té doby vše nevyřeší, tak od smlouvy odstoupíme,“ řekl starosta v lednu. Teď už to tak jednoznačně nevypadá. „Na základě finančních kompenzací by se dalo uvažovat o dalším posunutí termínu,“ uvedl Rota. O jak velké částky by se mělo jednat, nesdělil, protože mu to podle jeho slov zakazuje dotyčná smlouva.
„Není ani jisté, zda bychom na ně přistoupili, záleželo by na tom, jak daleko projekt dotáhnou. Samozřejmě by muselo rozhodnout zastupitelstvo,“ doplnil Rota.
Finanční plnění by mohlo mít podobu pomoci s opravou chátrající památky. „Letos chceme pokračovat v rekonstrukci ohradní zdi, získali jsme ale dotaci jen ve výši půl miliónu korun. Existuje varianta, že budeme jednat s CCEC, aby doplatili chybějící částku,“ podotkl starosta.
Francouzi sice už objekt měli převzít, kvůli nesplněným podmínkám s ním ale stále disponuje obec. „Od nepomucké pouti, tedy od soboty 16. května, bude zámek o víkendech přístupný veřejnosti. Zatím do konce června, pak se uvidí, co dál,“ řekl Rota.
V zámku je mimo jiné výstava k historii památky – tu proslavil Rukopis zelenohorský i Švandrlíkovi Černí baroni.
Nestačili to, termín jsme jim prodloužili do konce června. Josef Rota, starosta obce Klášter

Francouzi za Zelenou Horu platí
Plzeňský deník – 14.5.2009
Autor: Pavel Korelus
Klášter – Po pětiletém vyjednávání se letos jihoplzeňský zámek Zelená Hora snad dočká nového nájemce. Doufají v to zastupitelé Kláštera, obce, jíž objekt patří. O památku proslavenou legendárními černými barony má zájem francouzská firma CCEC.
Ze Zelené hory hodlá udělat hotel s kulturním i sportovním centrem.
Podle starosty Kláštera Josefa Roty Francouzi na opravy Zelené Hory přispívali během posledních dvou let. Tomu, aby ji dostali do nájmu, však stále něco bránilo. „Všechno, co měli podle smluv zaplatit, zaplatili. Jen se to už protahuje moc dlouho. Několikrát jsme CCEC i vypověděli smlouvu, ale vždycky jsme se pak domluvili na jejím obnovení. Jeden z posledních termínů, dokdy se měli Francouzi vyjádřit, byl konec roku 2008. Neměli ale hotové územní rozhodnutí ani některá stavební povolení, a tak jsme termín posunuli na letošní červen,“ konstatoval starosta.
Za prodloužení termínu platí CCEC Klášteru od Nového roku sankce. V červnu mají říci jasné ‚Ano‘ nebo ‚Ne‘. „Pokud už řeknou, že si zámek pronajmou, bude třeba, aby měli peníze. Když je ale mít nebudou, což se dost možná stane, jsme připraveni jim termín prodloužit do konce roku. Víc už ale ne,“ podotkl Rota.
V roce 2007 už francouzská firma financovala opravy fasády na nádvoří zámku, vloni zase přispěla na ohradní a opěrné zdi, na nichž se pracuje také v tomto roce. Lze tedy předpokládat, že má o Zelenou Horu zájem. Ovšem klášterští zastupitelé se v minulosti setkali i s podvodníky. Pronajal si jej například německý podnikatel, z něhož se vyklubal podvodník stíhaný policií.
Jednatelka jiné společnosti se zase do prostor zámku před pěti lety nastěhovala i přes zákaz a ubytovala v nich několik podezřelých lidí. Obec se zámek snaží pronajmout už od roku 2003, kdy jí byl vrácen v restituci. S CCEC jedná Klášter od roku 2004.
Kromě kulturního a sportovního centra chtějí Francouzi na Zelené Hoře obnovit pivovar ve Šternberském dvoře, pivovarnické muzeum i pivnici. Okolí zámku navíc tvoří lesy protkané turistickými i cyklostezkami.
Podle Ivany Plecité, referentky Odboru cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje, má takové centrum šanci u turistů uspět. „Je to takový trend, samotný hotel tolik neláká. Oblíbené jsou služby jako třeba golf, hipoturistika a různé další sportovní aktivity. Nabídka toho, co by mělo být na Zelené Hoře, tedy vypadá slušně. Měla by úspěch i u zahraničních turistů,“ podotkla referentka.
Protože klášterští zastupitelé počítali s tím, že zámek bude letos už v rukou Francouzů, neměla být vůbec zahájena turistická sezona. Nakonec se ale zámek otevírá už o tomto víkendu a přístupný by měl být o víkendech až do září. Turistickou sezonu může předčasně ukončit právě to, že by se firma CCEC pustila do prací. „To se mi osobně zdá ale nepravděpodobné. I kdyby si zámek v červnu převzali, tak do září se s ním nejspíš nic dít nebude. Domluvili bychom se,“ řekl na závěr klášterský starosta.

Zelená Hora na opravu čeká, a tak má otevřeno
MF DNES 12.06.2009 /Kraj Plzeňský – str. 02/
Klášter – Měl být uzavřen, přesto se tu procházejí turisté. Řeč je o zámku Zelená Hora u Nepomuku, kde byla plánována rekonstrukce a tedy uzavření objektu. Jenže opravy jsou v nedohlednu. Nájemce zámku, francouzská firma CCEC, ještě nezačala. Majiteli objektu, obci Klášter, už pomalu dochází trpělivost. „Firma nyní podala žádost o evropské peníze, které by byly určeny na rekonstrukci. Konečný verdikt, zda finance získají, bude někdy na podzim,“ říká starosta Josef Rota.
Pokud se ani takto nepodaří Francouzům peníze získat a s opravou nezačnou, hodlá se obec podle slov starosty poohlédnout po novém nájemci. „Zatím ho ještě nehledáme, protože nájemní smlouva se stávající firmou stále platí. A pokud se nenajde nový nájemce, jsme odhodláni rekonstrukci zámku financovat z rozpočtu obce za podpory ministerstva kultury,“ vysvětluje Josef Rota.
Zámek známý ze Švandrlíkova románu Černí baroni a díky nálezu proslulého literárního podvrhu Rukopisu zelenohorského je otevřen vždy o víkendech. Větší skupiny se mohou objednat i v jiném termínu.

Francouzi si převezmou zámek černých baronů
Plz. deník 13.10.2009
Plzeňský deník – 13.10.2009

Zelená Hora otevře letos brány jen jednou
MF DNES: 3.6.2010
Zámek, který proslavila především kniha Černí baroni, nabídne 26. a 27. června možná úplně poslední šanci k návštěvě
NEPOMUK – Asi jedinou letošní příležitostí prohlédnout si zámek Zelená Hora uNepomuku budou na konci června oživené prohlídky ve znamení záhad, tajemna a strašidelných pověstí.
Zámek, známý mimo jiné díky románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni, získala do dlouhodobého pronájmu francouzská asociace CCEC a plánuje tam hotel, pivovar a ubytovnu.
,,V minulých letech se zámek otevíral veřejnosti v létě o víkendech, letos už to v takovém rozsahu nebude možné,“ řekl Pavel Motejzík z občanského sdružení Pod Zelenou Horou.
,,Uvědomujeme si, že je to možná poslední příležitost k návštěvě zámku nejen letos, ale vůbec. Francouzská společnost připravuje rekonstrukci a bude žádat o dotaci, ještě nám umožnili tuto jednu akci,“ řekl. Oživené prohlídky se na zámku konaly naposledy v roce 2008 a přišlo na ně za víkend na 2 500 lidí. Další turisté si dominantu Nepomucka prohlédli při běžných víkendových prohlídkách. Při akci Terazky na Zelené Hoře straší se mohou návštěvníci těšit 26. a 27. června na komentované prohlídky s divadelními scénkami. Poprvé v historii bude zpřístupněna okrouhlá věž u brány – kdysi obávané vězení nazývané Kozí díra. K Zelené Hoře se váže řada pověstí, v nichž nechybí duchové lidí kdysi zazděných do zámeckých zdí či Černá paní.
Na špatném stavu zámku, který se v posledních letech postupně opravoval, se podepsala armáda. Po roce 1939 byli v zámku nejdříve němečtí, pak čeští vojáci, za jejich pobytu památka značně chátrala. Zbyly jen pozůstatky kdysi honosných interiérů v některých pokojích – dřevěné obložení, kazetový strop či krb z červeného mramoru.
Náklady na opravy památky se odhadují až na 700 milionů korun. Malá obec Klášter, jíž památka patří, nemá šanci sama rozsáhlé objekty zachránit.
Další informace na internetu: www.zelenahora.cz

Zelená Hora zůstává zamčená
Plzeňský deník 11.1.2013
Klášter – Také rok 2013 bude pro zámek Zelená Hora, sídlo skutečných i Švandrlíkových černých baronů, pravděpodobně ve znamení čekání.
Památku má od roku 2010 v nájmu francouzská společnost CCEC a její plány nejsou skromné. Zámek chce změnit v hotel s kulturním i sportovním centrem. Francouzi však stále čekají na dotace.
Podle Josefa Roty, starosty obce Klášter, které zámek od roku 1991 patří, se momentálně neděje vůbec nic. „Je to na mrtvém bodě,“ konstatoval. „Firma čeká na peníze, financuje pouze běžnou údržbu areálu a ochranku, která ho hlídá. Ale rekonstrukce nezačala, a kdy začne, to se neví,“ řekl starosta.
Společnost CCEC podle Roty čeká i na to, až budou známy cíle takzvaného programového období 2014-2020, a to, jakým způsobem bude Česká republika čerpat dotace z Evropské unie. „Takže myslím, že dříve než příští rok se nic dít nebude,“ míní Rota.
CCEC už v roce 2007 financovala opravy nádvorní fasády, v roce 2008 zase přispěla na ohradní a opěrné zdi.
Pokud se vše nakonec podaří, bude Zelená Hora vypadat zhruba takto: Ze zámku, který je prázdný, se stane hotel s bazénem, v hospodářských staveních Šternberského dvora bude pivovar, výstavní síň, levnější ubytovna a konírny.
Zámek do té doby zůstane veřejnosti nepřístupný. „Otevíráme jen při zvláštních příležitostech,“ uvedl klášterský starosta s tím, že na úřad čas od času někdo zavolá, že by si chtěl Zelenou Horu prohlédnout: „Jsou to ale jednotlivci. A s jedním člověkem na zámek nepůjdeme.“
Poslední oficiální akce, při níž si mohli turisté sídlo pétépáků a naleziště podvrženého Rukopisu zelenohorského prohlédnout, se konala v červnu 2010. Zájem byl obrovský. „Teď jsou výpravy na zámek složité i kvůli obtížnému jednání s Francouzi,“ řekl předseda Občanského sdružení Pod Zelenou Horou Pavel Motejzík. Francouzští nájemci si totiž nechali většinu klíčů od nejatraktivnějších částí zámku. „Můžeme jen do kostela a do přízemí hlavní budovy. Nejzajímavější patra zůstávají zamčená,“ popsal Motejzík.
OS Pod Zelenou Horou se proto letos chystá oživit alespoň zámecký areál. „V plánu máme venkovní představení v šapitó, které by bylo také součástí projektu Plzeň 2015,“ dodal Motejzík.
Pavel Korelus

_____

Komentáře jsou vypnuty.

  • Stránky byly vytvořeny za podpory

    Mikroregion Nepomucko - logo Plzeňský kraj - logo www.turisturaj.cz - logo Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 - logo Maják Plzně - logo MULTIMEDIA ACTIVITY - logo